Duben je měsícem, kdy si připomínáme hned dvě vesmírná prvenství – 12. dubna se do kosmu vydal první člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Druhé prvenství je mnohem smutnější – 24. dubna 1967 se přihodila událost, které je považována za první smrtelnou nehodu v průběhu kosmického letu.
V tento den po tvrdém dopadu svého přistávacího modulu na zemský povrch zemřel při návratu z oběžné dráhy (opět) sovětský kosmonaut Vladimir Komarov. Stalo se tak krátce po jeho čtyřicátinách.
Na tragédii bylo zaděláno hned po vstupu na oběžnou dráhu
Na začátku tragédie bylo selhání už selhání techniky na samotném začátku mise, když se na oběžné dráze nepodařilo rozvinout jeden ze solárních panelů.
To způsobilo nedostatek energie pro provoz lodi a z toho plynoucí problémy s řízením orientace lodi a komunikací se Zemí. Když pak nastal čas ukončení mise a návratu Vladimira Komarova, přišly další problémy.
Tentokrát začal selhávat brzdící motor, který měl zpomalit loď pro vstup do atmosféry. Nakonec se podařilo motor aktivovat, nicméně přistávací modul vstoupil do atmosféry pod špatným úhlem – neštěstí už nešlo zabránit. Vladimir Komarov dopadl na zemský povrch s rychlostí přibližně 40 metrů za sekundu (144 km/h) poté, co se nakonec zamotal padákový systém jeho kosmické lodi Sojuz 1.
Komarov ale není prvním kosmonautem, který zemřel mimo atmosféru Země
Komarov se stal prvním člověkem, který zemřel při misi do vesmíru. Není ale prvním, kdo zemřel mimo atmosféru Země. V tomto ohledu mají primát (opět) sovětští kosmonauti Georgij Dobrovolskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov.
Tato trojice kosmonautů strávila 23 dní na vesmírné stanici Saljut 1, což byla první orbitální stanice v historii. Po ukončení mise a před vstupem přistávacího modulu do zemské atmosféry došlo k otevření ventilu, který způsobil únik atmosféry. V důsledku tohoto incidentu všichni tři kosmonauti, oblečeni pouze nalehko, protože ve skafandrech by se do modulu nevešli, zemřeli na nedostatek kyslíku. Stalo se tak 30. června 1971.