Helmut Zilk měl život, který jako by byl napsaný pro špionážní film. Byl jednou z nejznámějších tváří rakouské televize, moderoval živé rozhovory z komunistického Československa, později se stal starostou Vídně a výrazně ovlivnil její podobu. Pak ale přišlo podezření, že právě muž, který v 60. letech působil za železnou oponou jako novinář, spolupracoval s československou Státní bezpečností. Jeho příběh se stal jedním z inspiračních zdrojů filmu Krycí jméno Holec.
Helmut Zilk se narodil 9. června 1927 ve Vídni. Po válce začal pracovat jako učitel a současně studoval pedagogiku, germanistiku, psychologii a filozofii na Vídeňské univerzitě. V roce 1951 získal doktorát a o několik let později se jeho kariéra vydala úplně jiným směrem. V roce 1955 nastoupil do rakouského rozhlasu a televize ORF, kde se postupně vypracoval mezi nejvýraznější televizní osobnosti své doby. ORF připomíná, že se podílel například na vzniku školního televizního vysílání a později proslul pořady Stadtgespräche, In eigener Sache nebo Auslandsecho.
Právě díky své novinářské práci se Zilk v 60. letech dostal do Československa. Z Prahy vedl živé a necenzurované rozhovory, které rakouské televizi zprostředkovávaly dění v zemi během Pražského jara. V srpnu 1968 se jeho práce dostala do mimořádně dramatické situace. Režisér Jan Němec mu předal filmové záběry sovětské okupace, které se Zilkově televizi podařilo odvysílat a následně je převzala další západní média. Filmový přehled tuto část Zilkova života popisuje jako jednu z reálných událostí, na nichž film Krycí jméno Holec staví.
Ještě předtím, než se jeho kariéra přesunula do politiky, se Zilk stal programovým ředitelem ORF. Funkci zastával v letech 1967 až 1974. Poté působil jako ombudsman deníku Kronen Zeitung a v roce 1979 vstoupil do politiky. Stal se vídeňským radním pro kulturu, v letech 1983 až 1984 byl rakouským ministrem školství a umění a v září 1984 usedl do křesla starosty Vídně. V čele rakouské metropole zůstal deset let. Podle vídeňského magistrátu se za jeho působení dokončovaly významné infrastrukturní projekty a vzniklo také Židovské muzeum Vídně.
Zilkova politická kariéra ale dostala vážnou ránu v roce 1998. Objevila se tvrzení, že v 60. letech spolupracoval s československou StB pod krycím jménem Holec. Zilk spolupráci odmítal. Česká televize uvádí, že skutečný rozsah a forma jeho případné spolupráce nebyly nikdy spolehlivě objasněny. Později byly zveřejněny dokumenty popisující 58 setkání Zilka s pracovníky StB v letech 1965 až 1968. Právě tato kontroverze se stala jednou z hlavních inspirací filmu Krycí jméno Holec.
Film přitom není doslovným životopisem. Režisér Franz Novotny vytvořil příběh, v němž se skutečné události mísí s fikcí. Zilk se stal předobrazem postavy, kterou ve filmu ztvárnil rakouský herec Johannes Zeiler, zatímco postava českého režiséra Jana Davida vychází z Jana Němce. Česká televize film charakterizuje jako drama odehrávající se na pozadí událostí roku 1968.
Zilk se po odchodu z vídeňské radnice dál věnoval médiím a veřejnému životu. V roce 1993 navíc přežil atentát pomocí dopisové bomby, při němž utrpěl těžká zranění a přišel o ruku. Vídeňský magistrát připomíná, že i po odchodu z politiky zůstal veřejně činný a znovu se vracel k televizní práci.
Helmut Zilk a nejvyšší česká vyznamenání? Řád Bílého lva měl převzít už v roce 1998 z rukou prezidenta Václava Havla. Kvůli tehdy zveřejněným obviněním ze spolupráce s československou Státní bezpečností však Havel jeho vyznamenání odložil. Později svého rozhodnutí litoval. Když Zilk v roce 2008 zemřel, Havel se na jeho pohřbu omluvil a řekl, že mu Češi ublížili. O jedenáct let později, v roce 2019, pak Zilk skutečně získal Řád Bílého lva I. třídy in memoriam, tentokrát od prezidenta Miloše Zemana. Zeman při předávání připomněl právě Havlovu omluvu a Zilkovy dlouholeté vazby na Československo.
Helmut Zilk zemřel 24. října 2008 ve Vídni ve věku 81 let. Zůstává výraznou postavou rakouské poválečné historie – jako televizní průkopník, politik a dlouholetý starosta Vídně, ale také jako muž, jehož minulost za železnou oponou dodnes vyvolává otázky. Právě tato dvojznačnost z něj udělala ideální předobraz pro Krycí jméno Holec.