Když se řekne Filip Sternberg, většině lidí se nejspíš vybaví především Český Šternberk. Právě s jedním z nejznámějších českých hradů byl spojený podstatnou část svého života. Nebyl přitom jen dědicem slavného jména. Po otci Zdeňkovi převzal péči o rodový majetek a stal se pokračovatelem příběhu šlechtického rodu, který je s českými zeměmi spojený po staletí.
Filip Sternberg se narodil 29. října 1956 v Praze jako jediný syn Zdeňka Sternberga a jeho manželky Alžběty. Dětství však v Československu dlouho nestrávil. V roce 1968, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, rodina odešla do Rakouska a usadila se ve Vídni. Právě tam Filip vystudoval práva a později pracoval jako advokát. Jak připomněl iDNES.cz po oznámení jeho úmrtí, profesně se věnoval právu, zatímco rodinný majetek se pro něj postupně stal druhou velkou životní oblastí.
Jeho otec Zdeněk Sternberg patřil k výrazným osobnostem české šlechty 20. století. Komunistický režim rodový majetek po válce znárodnil a Český Šternberk přešel do státní správy. Po pádu komunismu přišla restituce a v roce 1992 byl hrad vrácen Zdeňku Sternbergovi. Rod tak po více než čtyřiceti letech znovu získal své historické sídlo.
Filip mezitím zůstával ve Vídni, ale s Českým Šternberkem byl úzce spojen. Po návratu rodiny do vlasti pomáhal otci se správou majetku a postupně převzal stále větší část odpovědnosti. Na oficiálním webu hradu byl ještě letos uváděn jako jeho majitel. Zámek Březina na Rokycansku, který rovněž patří do rodového majetku, zůstával další součástí jeho českého působení.
Český Šternberk přitom není obyčejnou soukromou nemovitostí. Hrad založili Sternbergové ve 13. století a jeho historie je úzce spojená s českými dějinami. Rodové sídlo přežilo války, změny režimů i znárodnění a po restituci se znovu stalo místem, kde se střetává soukromé vlastnictví s veřejným zájmem o historické dědictví. Právě v tom spočívá význam Filipa Sternberga pro Českou republiku – patřil ke generaci potomků šlechtických rodů, která po roce 1989 převzala zpět majetek zabavený komunistickým režimem a musela se naučit s tímto dědictvím znovu žít.
V červenci 2026 ještě Plzeňská Drbna informovala, že jeho zámek Březina se připravuje na mimořádné jednodenní zpřístupnění veřejnosti v rámci projektu Zámek v pohybu. Běžně nepřístupné sídlo se mělo 12. září proměnit v prostor pro divadelní program. Pro Filipa Sternberga tak zůstával český majetek živou součástí současnosti, nikoli jen vzpomínkou na rodovou minulost.
Filip Sternberg zemřel 5. září 2026 ve Vídni po těžké nemoci. Bylo mu 69 let. O jeho úmrtí informovala 6. září prostřednictvím ČTK česká média včetně iDNES.cz a Novinek. Po jeho smrti převezme správu rodového majetku jeho dcera Anastasia.
Jeho životní příběh tak končí tam, kde se v jistém smyslu uzavírá i jedna kapitola české šlechtické historie. Filip Sternberg prožil většinu života v Rakousku, přesto zůstal spojený s Českem prostřednictvím rodového majetku. A Český Šternberk, který jeho rod po desetiletích znovu získal, zůstává jedním z nejvýraznějších symbolů návratu historických českých rodů do země, odkud je vyhnaly dějiny 20. století.