V devadesátých letech patřil k politikům, které nebylo možné přehlédnout. Miroslav Sládek dokázal plnit náměstí, provokovat parlamentní sál i své politické soupeře a jeho republikáni se dostali do Poslanecké sněmovny. Pak se z hlavního proudu české politiky vytratil. V roce 2026 je ale znovu vidět – a jeho návrat je stejně neobvyklý jako jeho někdejší politická kariéra.
Miroslav Sládek se narodil 24. října 1950 v Hradci Králové. Vystudoval knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Před listopadem 1989 pracoval v Českém úřadu pro tisk a informace. Po pádu komunistického režimu se pustil do politiky a rychle si vybudoval pozici výrazného představitele české radikální pravice.
V roce 1990 vzniklo Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) a Sládek se stal jeho předsedou. Strana stavěla na silném nacionalismu, odporu k přistěhovalectví a výrazně kritickém postoji k polistopadovým politickým elitám. Sládek byl známý ostrými projevy a rétorikou, která často vyvolávala kontroverze.
Do vrcholné politiky se dostal po volbách v roce 1992, kdy byl zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po vzniku samostatné České republiky se vrátil do parlamentu a ve volbách v roce 1996 získal mandát v Poslanecké sněmovně. Podle záznamů Poslanecké sněmovny byl poslancem až do předčasných voleb v roce 1998.
Sládek se zároveň několikrát pokoušel dostat na Pražský hrad. V roce 1992 kandidoval na prezidenta ještě v rámci Československa, později usiloval o prezidentskou funkci také v České republice. Jeho politickou kariéru provázely nejrůznější konflikty a také trestní stíhání. Například v roce 1992 parlament řešil žádost o souhlas s jeho trestním stíháním kvůli výroku, který byl kvalifikován jako hanobení republiky a jejího představitele.
Republikáni ale v předčasných volbách roku 1998 propadli a jejich politický význam začal rychle mizet. Sládek se přesto nevzdal. V dalších letech zakládal nové politické projekty a opakovaně se pokoušel vrátit do vysoké politiky. Krátce se dostal také k místní politice – v roce 2003 se stal starostou brněnské městské části Útěchov, ale při předčasných volbách v následujícím roce funkci neobhájil.
Do politiky se výrazněji vrátil v roce 2016, kdy obnovil republikánskou stranu. Ani další pokusy o politický comeback však nepřinesly návrat do parlamentu. V roce 2024 kandidoval za Alianci národních sil do Evropského parlamentu; na kandidátce byl uveden jako předseda SPR-RSČ Miroslava Sládka a bývalý poslanec.
Jeho politická strana však v roce 2026 definitivně skončila. Nejvyšší správní soud ji 28. ledna na návrh vlády rozpustil kvůli nedodání či neúplným finančním zprávám. Jak informovala ČTK, Sládek tehdy uvedl, že se chce obrátit na Ústavní soud a z politického života nehodlá odejít. Ministerstvo vnitra následně eviduje zrušení strany s účinností od 12. února 2026.
A Sládek skutečně nezmizel. V červnu 2026 iDNES.cz informoval o jeho nových veřejných vystoupeních a návratu do pozornosti, mimo jiné v souvislosti s kritikou současných politických stran a účastí na demonstracích.
Největší bizarnost jeho současného comebacku ale přišla v září. Sládek se objevil mezi známými osobnostmi spojenými s novou organizací G MMA, která plánuje svůj první turnaj na 31. října 2026 v Praze. Jak napsal iDNES.cz, mezi oznámenými účastníky jsou vedle Sládka také bývalý premiér Jiří Paroubek, Jiří Kajínek nebo zápasník Machmud Muradov.
Muž, který před třiceti lety patřil k nejvýraznějším tvářím české parlamentní opozice, tak v roce 2026 zůstává veřejně aktivní. Jen prostředí se změnilo – z parlamentní lavice se přesunul k demonstracím, sociálním sítím a nově také k projektu, který má politiky posílat do klece.