V devíti letech odjela z okupovaného Československa do Anglie a rodiče už nikdy neviděla. Milena Grenfell-Baines patří k dětem, kterým zachránil život britský humanitární pracovník Nicholas Winton. Z holčičky, která unikla nacistickému pronásledování, se stala pamětnice holokaustu, propagátorka české kultury a hlas, který připomíná, kam může vést nenávist a lhostejnost. Dne 28. října 2026 ji za její celoživotní přínos ocenil prezident Petr Pavel při slavnostním předávání státních vyznamenání na Pražském hradě Řádem Tomáše Garrigua Masaryka 4. třídy.
Milena Grenfell-Bainesová se narodila 13. července 1929 v Praze jako Milena Fleischmannová. Dětství prožila také v Proseči u Skutče. Její otec Rudolf Fleischmann byl vzdělaný a společensky angažovaný muž, který se mimo jiné zasloužil o udělení československého občanství německému spisovateli Thomasi Mannovi. Když Mileně zemřela matka, byly jí pouhé tři roky. Otec se později znovu oženil a rodina se přestěhovala do Prahy.
Po nacistické okupaci začal být život židovských rodin stále nebezpečnější. Otec proto rozhodl, že Milena a její mladší nevlastní sestra Eva odjedou do bezpečí. Na konci července 1939 nastoupily do jednoho z vlaků, které organizoval Nicholas Winton. Dostaly se do Velké Británie, kde našly náhradní domov. Další plánovaný transport už kvůli vypuknutí druhé světové války neodjel. Jejich rodiče holokaust nepřežili.
Milena zůstala v Británii i po válce. Vystudovala péči o děti a pracovala jako dětská zdravotní sestra. V roce 1954 se provdala za architekta a urbanistu George Grenfella-Bainese, který byl později povýšen do šlechtického stavu. Usadila se v Prestonu na severozápadě Anglie.
Významně se zasloužila o propagaci české kultury. Pomohla představit českou elektrickou pečicí mísu Remoska britským zákazníkům, díky čemuž si vysloužila přezdívku Lady Remoska. Věnovala se také klasické hudbě a podporovala česko-britské kulturní vztahy.
S Nicholasem Wintonem se znovu setkala v roce 1988 při natáčení britského televizního pořadu, který odhalil jeho podíl na záchraně stovek československých dětí. Od té doby se aktivně zapojovala do připomínání příběhů takzvaných Wintonových dětí a upozorňovala na nutnost pomáhat lidem ohroženým válkou a pronásledováním.
V červenci 2025 převzala na českém velvyslanectví v Londýně od premiéra Petra Fialy medaili Karla Kramáře za své zásluhy o připomínání holokaustu. Ocenění tehdy popsala jako velkou čest v rozhovoru pro iDNES.cz. O rok později se jí dostalo dalšího uznání – tentokrát od prezidenta Petra Pavla při státním svátku 28. října 2026.
Milena Grenfell-Baines svým životem připomíná, že záchrana jednoho dítěte může ovlivnit celé generace. Její příběh zůstává svědectvím o odvaze pomáhat v době, kdy se většina lidí bojí jednat.