Mistr vyšebrodského oltáře, český malíř (jeho vlastní jméno není známo, je pojmenováván podle svého nejznámějšího díla, kterým je devět tabulí {deskových obrazů}, zobrazujících výjevy ze života Ježíše Krista a vytvořených v cisterciáckém klášteře v jihočeském Vyšším Brodě), jedna z významných osobností evropského malířství období klasické gotiky, žije ve 14. století (jako malíř působí nejspíše někdy mezi lety 1340-60).
Během svého života Mistr vyšebrodského oltáře působí v Praze, nejspíše jako dvorský malíř, jeho dílna, v níž zaměstnává několik dalších malířů, pracuje jak pro panovníka (tedy pro Karla IV. Lucemburského {viz Karel IV. Lucemburský}), tak pro mnohé významné šlechtice doby, především pak pro Rožmberky – výzdobu vyšebrodského oltáře vytváří např. na objednávku Petra I. z Rožmberka.
Ve svém díle se Mistr vyšebrodského stává pokračovatelem byzantské malířské techniky, inspiračním zdrojem mu jsou též díla francouzských a italských autorů deskových maleb – jeho obrazy jsou přesto stylisticky svébytné, jejich typickými znaky jsou snaha po zlidštění (jejich) náboženského obsahu, pestrobarevnost (která je vyvážená a harmonicky působící) a lyrické pojímání zpracovávaných motivů.
Nejznámějším a nejvýznamnějším dílem Mistra vyšebrodského oltáře je devět tabulí (deskových obrazů), na nichž jsou zachyceny výjevy ze života Ježíše Krista – na jednotlivých deskách jsou zobrazeny „Zvěstování páně“, „Narození páně“, „Klanění tří králů“ , „Kristus na Olivetské hoře“, „Ukřižování“, „Oplakávání Krista“, „Zmrtvýchvstání“ , „Nanebevstoupení“ a „Seslání ducha svatého“. Dnes je dílo v majetku Národní galerie.
Z dalších děl Mistra vyšebrodského oltáře a jeho dílny lze jmenovat např. obrazy „Madona z Veveří“ , „Madona Strahovská“, „Madona vyšehradská“, „Nejsvětější trojice“ či „Madona kladská“.
Mistr vyšebrodského oltáře (a jeho dílna) se kromě tvorby obrazů deskových věnuje i malbě obrazů nástěnných (např. malby v sakristii pražského kostela sv. Tomáše) též jsou známé jeho malby knižní (iluminovaný kodex s legendou sv. Hedviky, tzv. „Lubiňský kodex“).
Kde a kdy Mistr vyšebrodského oltáře umírá není známo.