V padesátých a šedesátých letech 20. století patřila k nejzářivějším nastupujícím hvězdám československé kinematografie. Zahrála si sirotka Blážu v Robinsonce podle Marie Majerové, viděli jsme si ve filmech Štěňata či Páté kolo u vozu. Dnes je spíše známá jako manželka herce a exministra kultury Martina Štěpánka, který si předloni vzal život.
Jaroslava Tvrzníková, česká herečka, režisérka a divadelní pedagožka, se narodila za Protektorátu Čechy a Morava – 17. dubna roku 1940 v Praze, ve světě filmu se pohybovala od dětství, svoji první roli dostala ve snímku Můj přítel Fabián (1953). V roce 1956 si zahrála v již zmíněné Robinsonce, o rok později hrála ve filmech Štěňata a Ročník 21. V roce 1958 pak ztvárnila poměrně velkou velkou roli ve filmu Páté kolo u vozu, hrála dceru hlavních postav, Miloše Nedbala a Vlasty Fabiánové.
V roce 1957 se Jaroslava Tvrzníková začala herecky vzdělávat E. F. Buriana, svůj herecký talent pak rozvíjela na pražské DAMU, kterou absolvovala v roce 1962. V první polovině šedesátých let pak Jaroslava Tvrzníková pokračuje v dobře nakročené kariéře filmové herečky, zahrála si v několika ceněných snímcích té doby – Králíci ve vysoké trávě (1960), Neschovávejte se, když prší (1962), Sedmý kontinent (1960).
Po absolutoriu na DAMU získala Jaroslava Tvrzníková angažmá v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, opustila jej v roce 1965. Šla za lepším. Do Zlaté kapličky. V Národním divadle strávila pak dlouhých a úspěšných šestnáct divadelních sezón, její angažmá skončilo až okamžikem emigrace v roce 1981.
Svoji životní lásku potkala na scéně Národního divadla
Na scéně Národního divadla Jaroslava Tvrzníková poznala Martina Štěpánka, pokračovatele slavné herecké dynastie. Hráli spolu ve Strakonickém dudákovi, zamilovali se do sebe a v roce 1969 se vzali. V roce 1973 ale zůstala Jaroslava ve Zlaté kapličce sama, Martin Štěpánek byl pro své občanské postoje v roce 1968 z Národního divadla vyhozen.
Na stříbrná plátna a televizní obrazovky se Jaroslava Tvrzníková vrátila v polovině sedmdesátých let, zahrála si například ve filmech Chlapi přece nepláčou (1979) či Den velkého ticha (1980), objevovala se také v úspěšných televizních seriálech té doby – jmenujme seriály Chalupáři (1975) a slavná Nemocnice na kraji města (1979).
Nový začátek v emigraci byl těžký. Pracovala i jako uklízečka
V roce 1981 Jaroslava Tvrzníková s manželem a dvěma dětmi emigrovala z komunistického Československa na Západ, nejprve do Rakouska, v roce 1983 se pak rodina přestěhovala do tehdejšího západního Německa. Po nelehkých začátcích, kdy pracovala i jako uklízečka, vedla Jaroslava Tvrzníková v Mnichově divadelní společnost Franz Werfel Theater, režírovala a herectví také vyučovala.
Do České republiky se Jaroslava Tvrzníková s Martinem Štěpánkem rozhodli vrátit až poměrně dlouho po pádu komunistického režimu, velké stěhování nastalo až v roce 1994. Od roku 1996 Jaroslava Tvrzníková pracovala jako divadelní pedagožka na pražské DAMU, zcela výjimečně si také sama zahrála, například v roce 1998 v televizním seriálu Hotel Herbich.
16. září 2010 uštědřil osud Jaroslavě Tvrzníkové těžkou ránu, její manžel Martin Štěpánek se v tento den v jejich bytě v Praze na Vinohradech rozhodl dobrovolně odejít ze života. A byla to právě ona, kdo jeho bezvládné tělo nalezl…