Commodus, celým jménem Lucius Aelius Aurelius Commodus, římský císař, přichází na svět ve městě Lanuvium v Latiu 31. srpna roku 161 jako syn slavného císaře Marca Aurelia (viz Marcus Aurelius).
Již od svého raného mládí se Commodus po otcově boku účastní bojů proti germánským kmenům, v roce 177 je jím pak jmenován římským spoluvládcem. Po Aureliově smrti v roce 180 se pak Commodus stává římským císařem a přijímá jméno Caesar Marcus Aurelius Commodus Antonius Augustus.
Již od počátku své vlády se Commodus vzdává výbojů za Dunaj, s Germány pak uzavírá příměří, když jim výměnou za mír nabídne vysoké odstupné (tribut).
V roce 182 je na Commoda jeho vlastní sestrou a několika senátory spáchán atentát – Commodus přežije, ale atentát se podepíše na jeho mladé psychice: císař je stále více krutější a začíná vládnout tyranským a despotickým způsobem – ihned po atentátu je popraveno mnoho předních senátorů, kteří jsou popraveni bez ohledu na to, účastnili-li se atentátu či nikoliv.
V roce 186, kdy Commodova vláda začíná být již nesnesitelná, hledají představitelé římských legií zastání u císařova nejvyššího úředníka – Commodus jej dá bez okolků zavraždit, stejně jako o něco později jeho nástupce, kterého nechá předhodit v roce 189 rozvášněnému davu.
Po roce 189 přebírá faktickou vládu nad Římem Commodova milenka a dva z jeho nejbližších rádců – u císaře v tomto období začíná propukat stále hlubší psychóza: císař má utkvělou představu, že je vtělením bájného mýtického hrdiny Herkula (tj. řeckého Hérakla).
Pod vlivem své nemoci (a představy) pak Commodus nechává např. zhotovit svoji vlastní mramorovou bustu, na níž je znázorněn coby Herkules, dalším z jeho dodnes známých „výstřelků“ je vydání výnosu, jímž změnil název Říma na Colonii Commodianu.
Na konci roku 192 začíná být Commodova pozice neudržitelná – římští občané již nehodlají císařovu zvůli dále snášet, a tak, když se Commodus rozhodne k neslýchanému činu (chce přijmout konzulský úřad v gladiátorském úboru), je najmut zápasník, který pak Commoda v předvečer jeho inaugurace, 31. prosince roku 192, uškrtí.
Po tyranově smrti na římský císařský stolec pak usedne Publius Helvius Pertinax.