Bedřich (též známý jako Friedrich), český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1172-73, 1178-82 a 1182-89, panovník, za jehož vlády dochází k nejhlubší krizi přemyslovského státu a k jeho faktickému rozpadu, přichází na svět někdy kolem poloviny 12. století (snad v roce 1141) jako syn českého knížete a krále Vladislava II. a Gertrudy Babenberské.
V mládí je Bedřich zasnouben s Alžbětou Uherskou, dcerou uherského krále Gejzy III. Uherského (v roce 1157), v roce 1160 je mu pak dán do správy Olomoucký úděl.
Na český knížecí stolec Bedřich poprvé usedá v roce 1172, kdy jeho otec, Vladislav II. ve snaze zajistit synovi nástupnictví, abdikuje na český trůn a dosazuje na něj Bedřicha – české panstvo ale s Vladislavovou volbou nesouhlasí, hned v příštím roce je pak Bedřich poté, co jej za knížete neuzná římskoněmecký císař Friedrich I. Barbarossa, na říšském sněmu v Hermsdorfu sesazen a na jeho místo je nastolen Oldřich (ten se ale vlády vzdává ve prospěch Soběslava II. {viz Soběslav II.}).
Po svém sesazení pak kníže Bedřich žije v německém vyhnanství.
V roce 1178 se postoj Friedricha I. Barbarossy vůči Bedřichovi mění – po vzpouře moravských údělním knížat proti Soběslavu II. uděluje císař Bedřichovi české země v roce 1178 v léno, vlády se pak Bedřich ujímá v roce 1179 poté, co Soběslava v bitvě na Bojišti porazí.
Druhá vláda knížete Bedřicha nemá, stejně jako ta první, dlouhé trvání – proti knížeti, který je svými současníky považován za neschopného panovníka, vypukne v létě roku 1182 povstání, v jehož čele stojí správce Znojemského údělu, kníže Konrád Ota – ten pak poté, co je Bedřich vyhnán ze země, usedá na český knížecí trůn.
Ještě stále v roce 1182 se pak ale Bedřich stává českým knížetem potřetí, když je na říšském sněmu v Řezně prohlášen císařem Friedrichem I. Barbarossou za českého knížete – zároveň je od českých zemí odtržena Morava, která je povýšena na markrabství a začleněna do říše (moravským markrabětem je jmenován Konrád Ota).
V roce 1186, po bitvě u Loděnice (1185), kde Bedřich nad Konrádem Otou zvítězí, se pak situace částečně navrací k normálu – Konrád Ota tzv. knínskou dohodou uzná podřízenost Bedřichovi a přijímá od něj Moravu v léno.
Rozklad českého státu je pak završen v roce 1187, kdy Friedrich I. Barbarossa jmenuje pražského biskupa (a pozdějšího českého knížete) Jindřicha Břetislava říšským knížetem – tímto jeho krokem jsou pak vyňaty církevní statky a celé pražské biskupství z působnosti českého knížete.
Kníže Bedřich je za svého života ženatý s Alžbětou Uherskou, s níž má děti Vratislava, ?Helenu, Žofii, Ludmilu, Olgu a Markétu.
25. března roku 1189 pak kníže Bedřich umírá, jeho ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta (viz sv. Vít) na Pražském hradě.