Caracalla („Pláštík„, podle galského pláště, který často nosí), původním jménem Septimius Bassianus, římský císař v letech 211-217 našeho letopočtu, přichází na svět 4. dubna roku 188 našeho letopočtu v Lundunu (dnešní Lyon ve Francii) jako syn římského císaře Septima Severa a Julie Domny.
V dětství je Caracalla společně se svým bratrem vychováván jako budoucí vládce Říma, oba dva svého otce často doprovázejí na vojenských taženích.
V roce 198 je Caracallovi udělen římským senátem titul augusta, zároveň získává jméno Marcus Aurelius Antoninus.
Vlády se Caracalla ujímá v roce 211 po smrti Septima Severa – nevládne ale sám, spoluvládcem je mu bratr Geta: když je pak Geta v roce 212 na Carracallův příkaz zavražděn, začíná Caracalla vládnout sám.
Caracallova vláda je již od samých počátků vládou bezohlednou, nový císař vládne despoticky – nemalé prostředky přitom vydává na armádu a na veřejné stavby (dnes jsou nejznámější velké lázně v Římě, tzv. Caracallovy thermy).
V prvním roce své samostatné pak Caracalla svým výnosem Constitutio Antoniniana udělí římské občanství všemu svobodnému obyvatelstvu impéria, tedy i obyvatelstvu provincií.
V roce 213, poté, co germánské kmeny obnoví své nájezdy na pohraniční oblasti říše, pak Caracalla předá vládu na Římem své matce Julii Domně a vydá se na tažení k Rýnu, kde zamezí dalším útokům Alamanů, v roce 214 pak úspěšně zasáhne proti Gótům v dolním Podunají.
Po svých úspěšných bojích s Germány se Caracalla rozhodne dobýt Parthskou říši – v roce 215 dobude Arménii, římskou Mezopotámii a Osroéné, nicméně o dva roky později, během příprav na vpád do samotné Parthie, je císař Caracalla 8. dubna roku 217 spiklenci z řad velitelů legií zavražděn.