Grigorij Jefimovič Rasputin (vlastním jménem Grigorij Jefimovič Novych), ruský mnich, samozvaný mystik, „léčitel“ a „svatý muž“, mezi ruským lidem všeobecně nazývaný „šílený mnich„, mající významný vliv na rodinu posledního ruského cara Mikuláše II. (viz Mikuláš II.), přichází na svět někdy v roce 1872 v rodině sibiřského rolníka.
V mládí žije Rasputin životem nevázaným a plným divokých výstřelků – ostatně, jméno Rasputin (tj. „nemrava“ či „smilník“) získává právě proto.
Později pak Grigorij Jefimovič Rasputin vstupuje do kláštera, kde si získává pověst léčitele a divotvorce – tato jeho pověst pak rychle přesáhne hranice ruského venkova a v roce 1907 je Rasputin pozván k carskému dvoru.
Zde si G. J. Rasputin získá především carevnu, Alexandru Fjodorovnu, která je přesvědčena, že se díky Rasputinovým (pochybným) hypnotickým schopnostem zlepšuje stav jejího těžce nemocného (hemofilického) syna, careviče Alexeje Nikolajeviče (1904-1918).
Od roku 1911 pak Grigorij Jefimovič Rasputin zasahuje díky svému vlivu na carevnu i do státních záležitostí carského Ruska – jeho vliv na ruskou politiku je pak velmi zřetelný po roce 1915, když car Mikuláš II. přebírá osobně velení ruské armády a odjíždí na frontu – Rusku pak vládne carevna a její rádce – Rasputin.
Svým skandálním soukromým životem (v Petrohradě se Rasputin brzy vrací k divokým výstřelkům svého mládí) Rasputin zanedlouho notně zdiskredituje carskou rodinu nejen v očích petrohradské veřejnosti, nýbrž i před celým ruským národem – není divu, že se brzy mezi ruskou aristokratickou opozicí, obávající se naprosté ztráty carské prestiže v Rusku a bolševické revoluce, objeví myšlenky na jeho odstranění.
Tyto myšlenky se pak stanou skutečností na konci roku 1916 – v noci z 29. na 30. prosince tohoto roku nabídne nejprve kníže Felix Jusupov, manžel carovy neteře, „šílenému mnichovi“ Rasputinovi ve svém paláci otrávené víno a zákusky – jed ale neúčinkuje a tak Jusupov na Rasputina vystřelí: Rasputin, třebaže je zasáhnut, uprchne na dvůr paláce, kde pak na něj Jusupov se svými komplici střílí – Rasputin ale opět přežije.
Přežije i pak, když se jej spiklenci snaží dobít pažbami svých zbraní – zemře teprve tehdy, když jej sváží a polomrtvého hodí pod led zamrzlé řeky Něvy.
Carevna Alexandra pak nechá mnichovo mrtvé tělo vylovit a pohřbít v parku Carského Sela – v roce 1917 je pak Rasputinovo tělo exhumováno a spáleno.