Jindřich I. Ptáčník (něm. Heinrich der Vogelsteller), německý panovník z dynastie Luidolfovců (od roku 912 vévoda saský, od roku 919 pak německý král), přichází na svět někdy kolem roku 876 jako syn saského vévody Oty Osvíceného.
V mládí se Jindřichovi dostává výtečného vzdělání – již od dětství přitom udivuje svojí inteligencí a fyzickou silou.
Po smrti Oty Osvíceného se pak v roce 912 stává Jindřich I. vévodou saským – krátký čas poté se pak dostává do konfliktu s Konrádem I., vévodou Dolních Frank a titulárním německým králem: vévodové bojují o území Durynska, ležícího mezi Saskem a Franky.
Přes všechny konflikty ale Konrád I. stanoví v roce 918 Jindřicha svým nástupcem na německém královském trůnu a zároveň mu odkáže vládu jak v Durynsku, tak v samotných Frankách – po Konrádově smrti je pak Jindřich I. Ptáčník v květnu roku 919 zvolen německým králem: ovládá přitom dvě ze čtyř nemocnějších německých vévodství – Sasko a Franky. Zbylá dvě mocná německá knížectví (Bavorsko a Švábsko) pak Jindřich získává dvěmi krátkými taženími brzy po své korunovaci, v roce 925 pak připojí k říši Lotrinsko.
Jindřich I. Ptáčník (mimochodem, svůj přídomek „Ptáčník“ {něm. der Vogelsteller} má prý proto, že se o tom, že je zvolen německým králem, dozví na lovu ptáků) není ale králem Německa v tom slova smyslu, že by vládl neomezenou mocí nad celým německým územím – naopak, panovníci jednotlivých německých vévodství jsou suverénními pány ve svých zemích, i sám Jindřich upřednostňuje zájmy rodného Saska nad zájmy říše – Jindřichovým cílem není ani tak sjednocení německých vévodství do jednolitého státního celku, spíše se snaží spojit tato vévodství proti normanské a maďarské hrozbě, která Evropu v 9. a 10. století sužuje.
V roce 926, po maďarském útoku, zajme Jindřich I. Ptáčník maďarského náčelníka a bere ho za své rukojmí – po jednáních a závazku, že říše bude Maďarům platil následujících devět let tribut (poplatek) výměnou za klid zbraní, je pak maďarský náčelník propuštěn.
Příměří s Maďary Jindřich I. Ptáčník využívá k vojenské reformě, k opevnění německých vojsk a k budování pohraničních pevností.
V roce 929 Jindřich I. Ptáčník zahajuje expanzi vůči polabským Slovanům – výsledkem je připojení Braniborska a Míšeňska k říši.
Ve stejném roce pak Jindřich I. Ptáčník vtrhává do Čech – jeho vojska stojí nakonec až před Prahou a český panovník Václav (viz sv. Václav) je nucen souhlasit s výplatou pravidelného tributu říši.
V roce 933 Jindřich I. Ptáčník poráží na řece Unstrut vojska Maďarů, obnovivších své nepřátelství vůči říši.
2. července roku 936 německý král Jindřich I. Ptáčník umírá, když předtím zajistí nástupnictví na německém trůnu pro svého syna Otu I. Velikého.