John Galsworthy, anglický spisovatel a dramatik, autor, jenž ve svých dílech zobrazuje především a zejména život vyšší anglické společnosti (tedy „vyšších vrstev“ anglické společnosti), přichází na svět 14. srpna roku 1867 v anglickém Kingston Hill v rodině velmi dobře společensky situovaného právníka.
Vzdělání Galsworthy získává na univerzitě v Oxfordu (studuje námořní právo), doktorem práv se stává v roce 1889, nicméně, praxi se nevěnuje a místo toho několik let, s podporovou otcových peněz, cestuje po celém světě.
Práci advokáta se Galsworthy nevěnuje ani po otcově smrti v roce 1904 – rodinný majetek, jenž celý zdědí, mu umožňuje finančně nezávislý život, Galsworthy se věnuje své největší zálibě, literatuře. V roce 1905 se John Galsworthy žení – jeho manželkou se stává vlastní sestřenice Ada Galasworthyová.
V následujících desetiletích se Galsworthy věnuje téměř výhradně literatuře, postupem let se stává stále úspěšnějším a váženějším autorem – jako vážený a uznávaný literát se pak Galsworthy aktivně zapojuje do činnosti mnoha dobročinných organizací a spolků, v roce 1921 se pak stává zakládajícím členem (a prvním předsedou) mezinárodní organizace spisovatelů (PEN club).
Jako spisovatel debutuje John Galsworthy povídkovým souborem „Ze čtyř stran světa“ (1897), brzy nato vydává své první dva (neúspěšné) romány – teprve román třetí, nazvaný „Ostrov pokrytců“ (1904), v němž Galsworthy satiricky pohlíží na život anglické „vyšší“vrstvy, mu přináší výraznější úspěch.
Povzbuzen úspěchem tvoží Galsworthy dál a v roce 1906 pak vychází první díl Galsworthyho románové trilogie „Sága rodu Forsytů“, a to díl, nazvaný „Vlastník“.
Během několika dalších let pak v rychlém sledu spatřují světlo světa romány „Venkovské sídlo“ (1907), „Bratrství“ (1909), „Patricij“(1911) a „Temný květ“ (1913).
Po první světové válce pak vycházejí další dva díly forsytovské trilogie – v roce 1920 román „V pasti“ a v roce 1921 pak román „K pronajmutí“. Po vydání třetího dílu se John Galsworthy takřka okamžitě řadí mezi nejuznávanější anglicky píšící autory své doby, jeho lehce sžíravá a sociálně laděná kritika života anglické aristokracie, která pod maskou kultivovanosti a laciné vzdělanosti baží po hromadění majetku, sklízí obrovský úspěch.
Na úspěch forsytovské trilogie se Galsworthy snaží pak navázat trilogií druhou, nazvanou „Moderní komedie“ – ta vychází mezi roky 1924-26.
Třetí, na forsytovské téma opět navazující, trilogii, nazvanou „Konec kapitoly“ John Galsworthy píše na začátku třicátých let 20. století.
Je třeba ještě připomenout, že kromě tvorby prozaické je Galsworthy i úspěšným dramatikem, je autorem několika úspěšných, opět sociálně kritických, divadelních her.
V roce 1932 se pak John Galsworthy stává laureátem Nobelovy ceny za literaturu, roku následujícího, 31. ledna roku 1933 John Galsworthy (na následky rakoviny mozku) umírá.