Karel Šváb: Muž, který pomohl komunistům k moci, nakonec skončil na šibenici

Osud Karla Švába patří k největším paradoxům komunistického režimu. Patřil mezi lidi, kteří pomáhali budovat moc Komunistické strany Československa, podílel se na vzniku represivního bezpečnostního aparátu a po únoru 1948 zastával jednu z nejvýznamnějších funkcí ve státě. O několik let později se však stal obětí stejného systému, který sám pomáhal vytvářet. V prosinci 1952 skončil na popravišti společně s dalšími obžalovanými v procesu s Rudolfem Slánským.

Karel Šváb se narodil 13. května 1904 v Praze. Dětství však prožil převážně v Německu, kam se jeho rodina přestěhovala za prací. Vyučil se strojním zámečníkem a už jako mladý dělník se zapojil do levicového hnutí. Po návratu do Československa patřil mezi zakládající členy Komunistické strany Československa a postupně se stal profesionálním stranickým funkcionářem.

Ve 30. letech pomáhal německým antifašistům prchajícím před nacistickým režimem. Po okupaci Československa byl zatčen gestapem a většinu druhé světové války strávil v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po osvobození se vrátil do stranického aparátu, kde vedl evidenční odbor Ústředního výboru KSČ a později bezpečnostní oddělení. Právě tato práce mu otevřela cestu mezi nejvlivnější představitele komunistického režimu.

Po únorovém převratu v roce 1948 sehrál významnou roli při upevňování komunistické moci. Podílel se na budování Státní bezpečnosti a v roce 1950 byl jmenován náměstkem ministra národní bezpečnosti. Spolupracoval s Bedřichem Reicinem a patřil k lidem, kteří organizovali politické čistky uvnitř armády i samotné komunistické strany. Jeho jméno je spojováno také s tajnou Akcí Lux, jejímž cílem bylo odhalovat údajné nepřátele režimu mezi československými důstojníky.

Ani vysoké postavení jej však neochránilo před mocenskými boji uvnitř KSČ. V roce 1951 byl zatčen a zařazen mezi obžalované ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským. Po vynucených přiznáních byl odsouzen za údajnou vlastizradu, špionáž a protistátní spiknutí k trestu smrti. Popraven byl 3. prosince 1952 v pankrácké věznici. Bylo mu 48 let.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Byl velitelem StB, stal se obětí vlastních čistek. Příběh Osvalda Závodského

Historici dnes Karla Švába řadí mezi významné organizátory komunistického bezpečnostního aparátu v prvních letech po únoru 1948. Jeho životní příběh zároveň ukazuje, jak se během stalinských čistek stávali oběťmi režimu i jeho vlastní přední představitelé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *