Překládal Woodyho Allena, Josepha Hellera, Normana Mailera nebo Toma Stopparda. Psával písňové texty, pracoval jako novinář a psycholog, byl mluvčím Václava Havla, velvyslancem ve třech zemích i senátorem. Michael Žantovský je ale možná nejzajímavější právě tím, jak přirozeně dokázal přecházet mezi světem literatury, kultury a vysoké politiky. A k překladatelství se vrací i po desetiletích, kdy ho jeho kariéra zavedla na diplomatické posty.
Michael Žantovský se narodil 3. ledna 1949 v Praze. Jeho matkou byla překladatelka Hana Žantovská, takže k jazykům a literatuře měl blízko od dětství. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a část studia absolvoval na McGill University v kanadském Montrealu. Po škole pracoval jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze-Bohnicích.
V roce 1980 odešel na volnou nohu. Živil se především jako překladatel, tlumočník, publicista a také jako autor písňových textů. Do češtiny postupně převedl desítky děl angloamerické literatury. Překládal například Jamese Baldwina, E. L. Doctorowa, Josepha Hellera, Normana Mailera, Toni Morrisonovou, Toma Stopparda nebo Woodyho Allena. Z hebrejštiny přeložil také autobiografický román Amose Oze Příběh o lásce a tmě.
Právě překladatelství ho provázelo také s českou populární hudbou. V 80. letech psal texty pro Pavla Bobka a další interprety. V rozhovoru pro magazín Headliner později vzpomínal, že práce textaře pro něj byla nejen způsobem obživy, ale také cestou, jak zůstat v kontaktu s hudbou, kterou měl rád. Po dlouhé pauze se k psaní písňových textů vrátil při spolupráci na albu Vladimíra Mišíka Vteřiny, měsíce a roky.
V závěru 80. let se jeho život zásadně změnil. Od roku 1988 pracoval jako pražský korespondent agentury Reuters a v listopadu 1989 patřil k zakladatelům Občanského fóra. Po pádu komunistického režimu se stal tiskovým tajemníkem a mluvčím prezidenta Václava Havla. Z člověka pohybujícího se především mezi knihami a hudbou se tak během několika měsíců stal jeden z nejbližších Havlových spolupracovníků.
Následovala diplomatická kariéra. V letech 1992 až 1997 byl československým a později českým velvyslancem ve Spojených státech. V letech 1996 až 2002 působil jako senátor za Prahu 5 a byl také předsedou Občanské demokratické aliance. Po návratu k diplomacii zastával post českého velvyslance v Izraeli a následně ve Spojeném království.
Velkou část svého života spojil také s Václavem Havlem. Žantovský o něm napsal rozsáhlou biografii Havel, která vyšla v roce 2014. Kniha čerpala i z jeho osobní znalosti bývalého prezidenta a jejich dlouholetého přátelství a vyšla následně v řadě jazyků. V roce 2023 pak vydal autobiografické vzpomínky S prominutím řečeno, v nichž se vrací ke svému životu mezi politiky, diplomaty, umělci a dalšími výraznými osobnostmi.
V letech 2015 až 2023 vedl Knihovnu Václava Havla. Dnes už jeho pracovní život opět výrazně přesahuje samotnou literaturu – působí jako poradce prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku a přednáší na vysokých školách. Jeho hlas je stále slyšet také v médiích. Ještě 2. září 2026 vystoupil v Českém rozhlase Plus, kde jako prezidentův poradce komentoval bezpečnostní situaci v Evropě a vztahy s Ruskem.
Michael Žantovský tak během života vystřídal povolání, která by u jednoho člověka působila téměř neuvěřitelně. Psycholog, překladatel, textař, novinář, politik, diplomat, spisovatel i prezidentský poradce. Přesto se mezi nimi vine jedna společná nit – práce s jazykem, která stála na začátku jeho kariéry a nikdy z ní úplně nezmizela.