3. leden roku 1825 je dnem, kdy se začala psát historie jednoho z největších utopistických snů lidských dějin. Právě v tento den totiž skotský textilní podnikatel Robert Owen koupil v americké Indianě 30 000 akrů půdy, na které měl vzniknout nový ideální stát. Nazval ho Nová Harmonie (New Harmony). Pozemky koupil od harmonistů, což byla náboženská sekta vedená Georgem Rappem, která se stěhovala do Pensylvánie. Cena pozemků byla 150 000 dolarů, což tehdy byly velké peníze.
Ideály a sny o lepší společnosti… a realita?
Nová Harmonie měla být soběstačná. Farmy, dílny i školy, to všechno mělo být společné. Lidé měli žít v rovnosti, spolupracovat, sdílet majetek a podněcovat vzdělávání a kulturu. Právě vzdělání, v té době výsada spíše jen vyšších vrstev společnosti, bylo klíčem k budování lepší společnosti.
Mohl mít podobný cíl na začátku 19. století šanci na úspěch? Sám Robert Owen věřil, že ano a že utopická Nová Harmonie bude příkladem pro celý svět. Nestalo se tak, jeho myšlenky brzy narazily na tvrdou realitu. Už od začátku se komunita potýkala s problémy – lidé, kteří přišli do Nové Harmonie hledat štěstí, měli často odlišné představy o tom, jak by měla ideální společnost fungovat. Někteří chtěli společný majetek, jiní trvali na individuálním vlastnictví, chybělo jasné vedení… a hlavně důsledné vedení.
Zásadním problémem byla také finanční udržitelnost celého projektu. Přestože Owen do Nové Harmonie investoval většinu svého majetku, komunita nebyla nikdy ekonomicky soběstačná. Nedostatek zkušeností s hospodařením a neshody ohledně vedení pak vedly k tomu, že společnost byla v rozkladu už dva roky po svém založení. Definitivní kolaps pak přišel v roce 1829, kdy komunita přestala fungovat úplně.
Kdo byl vlastně Robert Owen?
Robert Owen se narodil v roce 1771 ve Walesu do skromných poměrů. Už jako dítě projevoval mimořádné nadání, vzhůru na profesním a společenském žebříčku ho hnala jeho ctižádost. Ve 20 letech se stal manažerem velké továrny v Manchesteru, a mohl tak vidět neblahé důsledky průmyslové revoluce pro obyčejné lidi.
Viděl, jak těžké podmínky dělníků vedou k chudobě, nevzdělanosti a kriminalitě. Začal se ptát – dal by se stávající systém změnit tak, aby zlepšil životy lidí, aniž by ohrozil zisky podnikatelů? V roce 1800 pak koupil textilní továrnu v New Lanarku ve Skotsku a začal experimentovat se svými reformami – tady jsou základy pozdější Nové Harmonie. Owen zkrátil pracovní dobu, zvýšil mzdy a zajistil dělníkům lepší bydlení. Založil také školu pro děti i dospělé – tehdy to byl nevídaný krok, protože vzdělání dělníků bylo považováno za zbytečné.
Výsledky byly ohromující – produktivita práce vzrostla, kriminalita v zaměstnaneckých chudinských čtvrtích klesla a New Lanark se stal vzorem pro podobné projekty po celé Evropě.
Owen však cítil, že tyto reformy nestačí. Chtěl víc – utopickou Novou Harmonii. Vybojoval si ji, vyšlapal doslova ze země, neuspěl. Owenovy ideály nicméně uspěly a ovlivnily reformy v oblasti vzdělávání a pracovního práva. A to není rozhodně málo.