Tycho Brahe de Knudstrup, dánský astronom, přichází na svět 14. prosince roku 1546 v dánském Knudstrupu.
Astronomii se Tycho Brahe věnuje již od dětství – ve svých čtrnácti pak ovládá astronomii tak, že může sám, bez pomoci, konat pozorování zatmění slunce – astronomie mu pak učaruje tak, že i když je svým strýcem, jenž jej vychovává, předurčen k dráze právníka, prosazuje si, že bude moci jít studovat astronomii. Na univerzitě v Lipsku pak Tycho Brahe studuje obojí, jak práva, tak astronomii – během studia na sebe poprvé výrazněji upozorní, když při náhodné konjukci planet Jupitera a Saturna pozná, že tzv. Alfonsovy tabulky (astronomické tabulky, zhotovené za Alfonse X., krále kastilského, tabulky, jež vycházejí z ptolemaiovské geocentrické soustavy) jsou o měsíc chybné, zatímco Reinholdovy tabulky (vycházející z Koperníka) jsou přesné téměř na den.
V roce 1571 se Tycho Brahe vrací ze studií domů a stává se dědicem značného jmění po zemřelém otci – před svým návratem ale ještě Brahe procestuje skoro celou Evropu, navštíví Basilej, Wittemberg, Ausburg a všude tady navazuje kontakty s místními astronomickými observatořemi.
11. listopadu roku 1572 Tycho Brahe objevuje, ve stejný den jako český vzdělanec Tadeáš Hájek, novu v souhvězdí Cassiopei, novu, která má ve svém maximu jasnost Venuše – jejímu studiu se pak dlouhý čas velmi intenzívně věnuje. Tycho Brahe správně usuzuje, že jeho objev není ani kometou, ani meteoritem, ale že se jedná skutečně o novou, zrozenou hvězdu – v roce 1573 pak vydává v Kodani svá sepsaná pozorování této hvězdy pod názvem „O nové hvězdě“ (De nova stella).
Objevem nové hvězdy ihned velice vzroste Brahův věhlas – dánský král Friedrich II. mu jako výraz uznání daruje ostrov Hveen, ležící v moři mezi Dánskem a Švédskem. To se píše rok 1576.
Na ostrově (Tycho ho pojmenuje Insula Venusia)pak vybuduje Tycho Brahe hvězdárnu, kterou tvoří dva objekty – Uranienborg a Stjärnborg. Uranienborg je přitom tvořen pozorovací věží, obytnými místnostmi a laboratoří, ve Stjärnborgu se nacházejí výhradně vědecké přístroje. Jak hvězdárna vypadá, je možné se dozvědět z Brahova spisu „Astronomiae instauratae mechanica“, vydaného v Norimberku roku 1602 – Brahe v něm svoji observatoř dokonale popisuje.
Roku 1588, po smrti Friedricha II., se Tycho Brahe dostává v nemilost králových nepřátel – brzy se dostavuje nedostatek peněz a Brahe musí svůj ostrov, svoji observatoř opustit. Následuje rozpuštění týmu spolupracovníků a odchod z Dánska.
V roce 1598 přijíždí Tycho Brahe, na pozvání císaře Rudolfa II. Habsburského (viz Rudolf II. Habsburský), do Prahy – tady pak, již jako světoznámý astronom, buduje astronomické centrum ne nepodobné tomu, jaké měl na Hveenu.
Nejdříve ale koná Tycho Brahe svá pozorování na zámku v Benátkách nad Jizerou, teprve pak přesidluje do Prahy, a to nejprve na Pohořelec – nakonec ale přenáší svoji observatoř do královského letohrádku Belvederu.
Brzy na to zve Tycho Brahe do Prahy, k císařskému dvoru, Johanna Keplera (viz Johann Kepler), německého matematika a astronoma, s nímž ještě před svojí smrtí učiní v letech 1600 a 1601 mnohá pozorování.
Na rozdíl od Keplera ale Brahe nikdy nepřijme Kopernikovo (viz Mikuláš Kopernik) učení, že Slunce je středem vesmíru a že planety obíhají kolem něj – on sám ve svých pracích ponechává uprostřed vesmíru Zemi a kolem ní dává obíhat Slunci a Měsíci, přičemž kolem Slunce podle něj obíhá ještě dalších pět planet: Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Pro potvrzení svojí soustavy, tzv. Tychonovy, nashromáždí během svých pozorování obrovské množství materiálu, ale právě tento materiál její existenci zároveň vyvrací.
V roce 1601, 24. října, pak Tycho Brahe de Knudstrup, v Praze umírá.