Vlasta Grycová (* 9. února 1943, Květná u Strání, okres Uherské Hradiště – † 20. července 2021, Strání) byla česká lidová zpěvačka a jedna z nejvýznamnějších interpretek moravského folkloru. Její nezaměnitelný hlas, citlivý přednes balad a hluboký vztah k lidové písni z ní udělaly legendu moravsko-slovenského pomezí. Po několik desetiletí patřila k nejvýraznějším osobnostem české folklorní hudby a její nahrávky dodnes představují vzor autentické interpretace lidových písní.
Narodila se do zpěvácké rodiny ve Strání-Květné. Hudební talent zdědila po své matce Alžbětě Končitíkové, vyhlášené lidové zpěvačce, od níž převzala rozsáhlý repertoár balad a milostných písní. V civilním životě pracovala jako malířka a technoložka ručně foukaného skla, zpěv se však stal její celoživotní vášní. Veřejně vystupovala už jako dítě v místním folklorním souboru Javorina, kde si jejího talentu všimli cimbalista Jaroslav Čech a primáš Jaroslav Staněk a přizvali ji ke spolupráci s Hradišťanem.
Od konce 60. let pravidelně nahrávala s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů (BROLN) a od roku 1972 úzce spolupracovala také s Cimbálovou muzikou Olšava. Vystupovala rovněž s cimbálovými muzikami Jaroslava Čecha a Viléma Zahradníka. V roce 1985 vydala své první profilové album Písně moravsko-slovenského pomezí, které dodnes patří k nejvýznamnějším nahrávkám moravského folkloru. Později natočila i další ceněná alba, například Pod Javorinú – Lidové písně ze Strání, na němž zpívala společně se svou rodinou.
V roce 1964 se provdala za Josefa Gryce a společně vychovali dvě dcery. Hudební tradice pokračovala i v dalších generacích rodiny. Dcera Anna Přikrylová se stala učitelkou hry na housle a spolu s otcem a dcerami založila rodinnou Cimbálovou muziku Husličky, v níž hudební odkaz Vlasty Grycové žije dodnes.
Vlasta Grycová zemřela 20. července 2021 ve věku 78 let. Folklorista a etnograf Pavel Popelka ji označil za „první dámu folkloru“ a připomněl, že její interpretace lidových balad zůstává nenahraditelná. Její odchod vyvolal silné reakce napříč českou folklorní scénou a připomněla jej řada médií i kulturních institucí.