Alfred Jarry. Patafyzik

Alfred Jarry, francouzský spisovatel, dramatik a básník, autor, v němž má tzv. absurdní divadlo svého nejvýznamnějšího předchůdce, a duchovní otec tzv. patafyziky, „vědního“ oboru, zesměšňující klasickou vědu jako takovou, přichází na svět 8. října roku 1873 v bretaňském Lavalu v měšťanské rodině.

V mládí Jarry studuje na lyceu v rodném Rennes – právě tady vzniká později tak slavná postava otce Ubu – ten je titulní postavou loutkohry „Poláci“, kterou Jarry napíše pro obveselení svých spolužáků a je karikaturou jednoho zdejšího profesora (profesora fyziky, přezdívaného Ebé).

Po studiích Alfred Jarry odchází do Paříže, kde se pokouší prosadit jako literát – není ale příliš úspěšný, žije v bídě, přátelí se s mnoha budoucími významnými avantgardnímu umělci (mimo jiné mezi jeho přátele patří básník G. Apollinaire {viz Apollinaire, Guiilaume} či slavní naivní malíř H. Rousseau, přezdívaný Celník).

V roce 1896 se pak ale Jarry rázem proslaví, když pařížské divadlo Théatre de l´Céuvre uvede jeho scénickou grotesku „Ubu králem“, v níž Jarry opráší pozapomenutou postavu otce Ubu z loutkohry „Poláci“.

Premiéra hry se stává skandálem, veřejnost je dílkem, které paroduje vážnost a okázalost klasických historických dramat a nahlíží na lidského jedince jako na amorálního, bezcharakterního tvora, na pouhou karikaturu duchovně vyspělé osobnosti, pobouřena a pohoršena.

Během několika let pak Jarry vytvoří několik dalších dramat, jejichž titulní postavou je Ubu – v roce 1900 vzniká hra „Ubu spoutaný“, v roce 1901 „Ubu na homoli“, krátce poté i „Ubu paroháčem“ (uveřejněný posmrtně v roce 1944).

Jako literát debutuje Jarry v roce 1897 knihou „Dny a noci – román o dezertérovi“, antimilitaristickým románem, ohlasu se ale dočká až vydání románu „Messalina“ (1901) – jeho hrdinka, manželka římského císaře Claudia, zde zosobňuje ženskou prostopášnost a sexuální nenasytnost.

Tentýž námět, tentokráte ale v mužském provedení, Jarry zpracuje hned o rok později v románu „Nadsamec“ (1902) – zde je prostřednictvím hlavního hrdiny parodicky nahlíženo na uctívání kultu síly a „nadlidství“.

Někdy v této době vzniká i Jarryho dnes patrně nejznámější kniha, a to kniha „Skutky a názory doktora Faustrolla“ (vyjde až po Jarryho smrti, v roce 1911) – tato kniha se stává jakousi biblí „vědního“ oboru, nazvaného patafyzika – nejde zde o nic jiného, než o zesměšňující pohled na vážnou a konzervativní vědu, nepřipouštějící žádnou možnost omylu či náhody v bádání.

Alfred Jarry, duchovní otec jedné z největších postav světové satiry (touto postavou je otec Ubu) a přímý předchůdce tzv. absurdního divadla (později se k němu budou hlásit např. i S. Beckett {viz Beckett, Samuel} či E. Ionesco), umírá, zlomen alkoholovou závislostí, v Paříži 1. listopadu roku 1907.