Boris III. Bulharský car

Boris III., bulharský car (1918-1943) z rodu Sachsen-Coburg-Koháry, který v roce 1941 připojuje Bulharsko k mocnostem Osy (tj. k Paktu tří – fašistickému Německu, Itálii a Japonsku), přichází na svět 30. ledna roku 1894 v Sofii jako syn bulharského cara Ferdinanda I..

Vzdělání budoucí car Boris III. získává na sofijské vojenské akademii a univerzitě, v roce 1918 se pak, po otcově abdikaci (po skončení první světové války, kde Bulharsko stojí na straně poražených a Ferdinand I. jako panovník, zodpovědný za porážku, abdikuje), stává Boris III. bulharským carem.

Od počátku své vlády se Boris III. staví otevřeně na stranu bulharských konzervativních kruhů, v roce 1923 pak podpoří představitele reakce, kteří převratem svrhávají vládu levicového politika A. Stambolijského (tento představitel Bulharského zemědělského lidového svazu je při převratu zavražděn) – v následujících několika letech pak car Boris III. přihlíží čistkám, při nichž je v Bulharsku povražděno kolem deseti tisíc stoupenců levice.

V průběhu třicátých let 20. století pak car Boris III. postupně získává rozhodující podíl na moci, rok 1934 je pak rokem, kdy car Boris III. začíná Bulharsku vládnout jako neomezený diktátor, podporovaný jedinou povolenou politickou stranou, kterou je Zveno.

Během Borisovi vlády se Bulharsko stále zřetelněji přiklání k fašistickým režimům tehdejší Evropy – Boris III. navazuje úzké styky s hitlerovským (viz Hitler, Adolf) Německem i s fašistickou Itálií.

Za druhé světové války, v roce 1941, pak Bulharsko oficiálně přistupuje k tzv. Paktu tří a zapojuje se aktivně do válečného dění na Balkáně na straně mocností Osy – Bulharsko se stává výchozím bodem fašistické agrese vůči sousednímu Řecku a Jugoslávii, zároveň získává jisté územní zisky v Makedonii a řecké Thrákii.

Od počátku roku 1943 se pak car Boris III. snaží znovunavázat zpřetrhané styky se Spojenci (s Velkou Británií a Spojenými státy americkými), tyto snahy ale vyznějí naprázdno.

28. srpna roku 1943 pak bulharský car a diktátor Boris III. umírá – zda přirozenou smrtí nebo zda byl zavražděn (je možné, že car je zavražděn fašisty, kteří jsou nespokojeni s jeho snahou obnovit svazky se spojeneckými mocnostmi), je dodnes předmětem spekulací.

Co se týče osobního života, od roku 1930 je Boris III. ženatý s italskou princeznou Giovannou Savojskou, dcerou krále Viktora Emmanuela III., s níž má syna Simeona II. (ten nastupuje na bulharský trůn po svém otci jako šestiletý chlapec a vládne za něj regentská rada).