Fumimaro Konoe (12.10.1891 – 16.12.1945): Politik, hledající pro Japonsko mír

[adsenseyu1]

Fumimaro Konoe, japonský politik, diplomat a předseda vlády v letech 1937-39 a 1940-41, muž, který se na konci druhé světové války pokouší uzavřít mír se Spojenci, přichází na svět v roce 1891 v Tokiu jako syn starobylé japonské šlechtické rodiny.

Vzdělání Konoe získává na univerzitě v Kjótu (absolvuje v roce 1917), po skončení první světové války se pak Konoe účastní v japonské delegaci pařížské mírové konference (1919-20).

Ve dvacátých letech vstupuje Fumimaro Konoe do politiky – stává se zastáncem umírněných politických sil, stojících v opozici vůči militarismu japonské generality.

Předsedou vlády se Fumimaro Konoe stává poprvé v roce 1937 (v červnu tohoto roku), v jejím čele pak stojí až do roku 1939 – jako japonský ministerský předseda se Konoe snaží co nejvíce potlačit snahy militaristických kruhů, jejichž cílem je zatažení Japonska do válečného konfliktu v Tichomoří a jihovýchodní Asii.

V roce 1939 Konoeho první vláda končí, ve stejném roce je pak přijat zákon o všeobecné mobilizaci, kterou je hospodářství země podřízeno vojenským potřebám.

Na post ministerského předsedy se Fumimaro Konoe vrací v roce 1940, nicméně již příštího roku, roku 1941, je svého postu zbaven a nahrazen militaristickým kruhům nakloněným H. Tódžóem (viz Tódžó, Hideki).

Následující válečná léta prožije Konoe v ústraní, do politiky se vrací až po pádu Tódžóvy vlády v roce 1944, kdy začíná rozvíjet aktivity, které mají Japonsku zajistit mír – Konoeho snahy při jednání jak se Sovětským svazem, tak s angloamerickými spojenci se ale míjí účinkem.

Po japonské kapitulaci a konci druhé světové války působí pak Fumimaro Konoe krátký čas v první japonské poválečné vládě, poté, co je ale obviněn z válečných zločinů a je povolán před Tokijský válečný tribunál, spáchá Fumimaro Konoe sebevraždu otravou jedem – stane se tak 16. prosince 1945 v Tokiu.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.