Břetislav II., český
kníže z rodu Přemyslovců v letech
1092–1100, přichází na svět (snad) někdy v polovině 11. století jako
nejstarší syn českého knížete a krále Vratislava II. (viz Vratislav
II.) a Adleyty Uherské, dcery uherského krále Ondřeje I..
Na český knížecí stolec Břetislav II. usedá v roce 1092 po smrti knížete a bratra Vratislava II. Konráda I. Brněnského – českým knížetem je Břetislav II. zvolen českými velmoži 14. září roku 1092.
Počátek Břetislavovy vlády je spojen s vydáním nařízení, kterým jsou v českých zemích zakázány staré pohanské zvyky – jsou zapovězeny pohřby mimo hřbitovy, oběti duchům, ze země jsou vypovězeni čarodějové, kouzelníci a hadači. V roce 1097 jsou pak ze sázavského kláštera vyhnáni mniši slovanské liturgie, na jejich místo přicházejí benediktini z kláštera břevnovského.
První roky vlády Břetislava II. jsou též roky válek s Polskem, na které Břetislav zaútočí v roce 1093 – v průběhu několikaletých bojů s polským knížetem Vladislavem si pak Břetislav podmaňuje Slezsko.
Co se týče vnitrostátních záležitostí, snaží se kníže Břetislav II. o zrušení tzv. seniorátního (stařešinského) nástupnického zákona (podle kterého má být knížetem zvolen vždy nejstarší žijící člen přemyslovské dynastie) ve prospěch svého mladšího bratra Bořivoje II. – nakonec se mu podaří dosáhnout toho, že jsou Bořivojovi uděleny římskoněmeckým císařem Jindřichem IV. uděleny v roce 1099 české země v léno, čímž je německým panovníkem de facto uznán za příštího českého panovníka.
Za svého života je kníže Břetislav II. ženatý s Lukartou, dcerou Aschwina z Windberg-Bogenu, s níž má syna Břetislava.
Břetislav II. umírá 22. prosince roku 1100 na následky atentátu, který je na něj spáchán o dva dny dříve, když se vrací z lovu na knížecí dvorec ve Zbečně.
Komentáře