Vlastimil Tusar. Významný sociální demokrat

Vlastimil Tusar, český politik a novinář, sociální demokrat, patřící k pravému křídlu sociální demokracie, přichází na svět 18. října roku 1880 v Praze. V mládí Tusar studuje na nižším gymnáziu a na obchodní škole, poté pracuje jako obchodní příručí.

Veřejné a politické činnosti se Tusar začíná věnovat na přelomu 19. a 20. století – od roku 1900 je činný jako tajemník odborového hnutí obchodních zaměstnanců. V této funkci Tusar setrvá do roku 1903, kdy se začíná jeho kariéra profesionálního novináře – Tusar se stává redaktorem brněnského sociálně demokratického týdeníku „Rovnost“. V roce 1908 Tusar v „Rovnosti“ přechází na místo šéfredaktora (zůstane jím až do roku 1911), krátce poté začíná „Rovnost“ vycházet jako deník.

V roce 1911 je Vladimír Tusar, v této době již významný moravský sociálně demokratický politik, zvolen za sociální demokracii do rakouského parlamentu (vídeňské říšské rady) – poslancem pak zůstane až do roku 1918. Od roku 1913 pak Tusar zastupuje sociálně demokratickou stranu i v moravském zemském sněmu.

V době první světové války zůstává Tusar ve Vídni – v této době je Tusar stoupencem českého prorakouského aktivismu, v roce 1916 je pak jmenován jednatelem Českého svazu, sdružujícího české poslance říšské rady.

V roce 1917, po obnovení jednání říšské rady, je Tusar zvolen místopředsedou poslanecké sněmovny – v této době začíná Tusarův příklon k české protirakousky orientované politice, Tusar nyní zaujímá národní pozice.

Ke konci první světové války vede Tusar mnohá důležitá jednání s představiteli rakouské moci, zároveň udržuje úzké kontakty s domácím odbojem, s Národním výborem.

Po skončení první světové války a vyhlášení svrchovanosti Československa Tusar reprezentuje v letech 1918-19 nově vzniklý stát na delimitačních jednáních s bývalým Rakousko-Uherskem ve Vídni.

Co se týče úlohy Vladimíra Tusara na vnitropolitické, československé, scéně, je to úloha významná – v letech 1918-21 je Tusar poslancem československého parlamentu za sociální demokracii, během krátké doby pak vykonává dvakrát funkci ministerského předsedy: svoji první vládu Tusar sestavuje 8. července roku 1919, kdy se stává ministerským předsedou po K. Kramářovi (viz Kramář, Karel) – tato vláda pak vstoupí do historie jako tzv. vláda rudozelené koalice.

Tusarova první vláda má těžkou pozici – vnitrostranické rozpory v sociální demokracii, kde spolu soupeří její levé a pravé křídlo (Tusar sám patří mezi pravicově orientované sociální demokraty), a spory ve vládní koalici vedou k tomu, že je Tusarova vláda takřka nefunkční.

Po parlamentních volbách, konaných v dubnu roku 1920, je pak Tusar, jako zástupce vítězné sociální demokracie, pověřen prezidentem T. G. Masarykem (viz Masaryk, T. G.) sestavením nové vlády – vzniká druhá vláda tzv. rudozelené koalice, vláda, které bude vládnout pouhých několik měsíců: poté, co levice v sociální demokracii odmítne při parlamentním hlasování jím sestavenou vládu podpořit, rozhodne se Tusar 14. září roku 1920 podat demisi.

Po demisi své vlády se Tusar rozhodne odejít z aktivního politického života (předtím se mu ale ještě podaří odstranit ze sociální demokracie levici) – 1. března roku 1921 se vzdá svého poslaneckého mandátu a nastupuje na místo československého vyslance v Berlíně.

V Berlíně pak Vlastimil Tusar 22. března roku 1924 umírá.