George Catlett Marshall, americký generál, politik, autor tzv. Marshallova plánu, s jehož pomocí bylo obnoveno hospodářství mnoha evropských zemí, postižených druhou světovou válkou, a laureát Nobelovy ceny míru na rok 1953, přichází na svět 31. prosince roku 1880 v pensylvánském městě Uniontown ve středostavovské rodině.
Vzdělání Marshall získává na Virginském vojenském institutu (absolvuje jej v roce 1901 v hodnosti podporučíka), roky před první světovou válkou pak stráví na různých postech v americké armádě. Po vypuknutí bojů první světové války v Evropě je G. C. Marshall povýšen do hodnosti kapitána, v roce 1917, po vstupu Spojených států do války, jako štábní důstojník (dočasně povýšený do hodnosti plukovníka) působí v amerických jednotkách ve Francii.
Po skončení první světové války se George Marshall (opět jako kapitán) stává pobočníkem generála J. J. Pershinga („Černého Jacka“)(viz Pershing, John Joseph) – pod jeho velením pak Marshall působí do roku 1924 jako náčelník štábu amerických pozemních vojsk.
Ve druhé polovině dvacátých let a v letech třicátých pak George Marshall (už jako podplukovník) působí na různých postech americké armády (mimo jiné jako velitel pluku), v roce 1938 je pak jmenován příslušníkem generálního štábu amerických pozemních sil v hodnosti brigádního generála – o rok (1939) se George Marshall stává náčelníkem štábu pozemního vojska.
Na tomto svém postu George Cattlet Marshall začíná s přípravami (předpokládaného) vstupu armády Spojených států amerických do bojů druhé světové války – po japonském útoku na Pearl Harbor a vstupu Spojených států do válečného konfliktu pak Marshall provede zásadní reorganizaci amerických vojsk – ta jsou nově rozdělena na tři hlavní složky: pozemní armádu, letectvo a armádní služby (pomocné síly, tj. zásobování apod.). Během druhé světové války pak Marshallovým přičiněním vzroste počet sloužících v americké armády z 200 tisíc na počátku války na 8 miliónů vojáků na jejím konci.
Do bojů druhé světové války George Marshall sám nikdy přímo nezasáhne – jeho úkoly jsou organizačního rázu, kromě několika služebních cest, při kterých se účastní všech významných válečných konferencí (v Quebecu, Casablance, Postupimi apod.), zůstává Marshall ve svém úřadu ve Washingtonu.
Po skončení druhé světové války se George Marshall postu náčelníka štábu vzdává a odchází do výslužby, nicméně již v roce 1946 je povolán prezidentem H. Trumanem, aby se v Číně pokusil zprostředkovat (neúspěšně) jednání mezi Mao Ce-tungovými komunisty a Čankajškovým Kuomintangem.
V letech 1947-49 George Marshall působí v americké vládě jako státní tajemník (ministr zahraničních věcí) – 5. června roku 1947 je pak z Marshallova popudu vyhlášen tzv. Marshallův plán, který má prostřednictvím finanční a hospodářské pomoci ze strany Spojených států amerických pomoci evropským zemím, zničeným válkou, obnovit jejich hospodářství – mezi evropské země (mimo Sovětský svaz, který pomoc odmítl, a jeho satelity, včetně Československa) je pak do konce roku 1951 rozděleno přes 13 miliard USD.
V roce 1949 George Marshall pro nemoc ze všech svých postů odchází, aby se pak, v letech 1950-51, ještě vrátil na post amerického ministra obrany (na tomto postu se významně podílí v době korejské války na nerozšíření konfliktu do dalších oblastí jihovýchodní Asie).
V roce 1953 se George Marshall stává laureátem Nobelovy ceny míru za svůj přínos při obnově poválečné Evropy, 16. října roku 1959 pak George Catlett Marshall ve Washingtonu umírá. Jeho ostatky jsou uloženy na Arlingtonském národním hřbitově.