2. října 1961 zemřel Karel Kutlvašr. Hrdina Pražského povstání

Generál Karel Kutlvašr? Jeho život vydá bez nadsázky na román. Bojoval v československých legiích v Rusku, za první republiky se stal jedním z nejmladších generálů československé armády (bylo mu 33 let. Nejvýraznější kapitola jeho života, který vyhasl 2. října roku 1961, se ale začala psát za Pražského povstání v květnu 1945.

Právě tehdy se Karel Kutlvašr, za války jeden z členů odbojové organizace Obrana národa, stal pro budoucí komunistický režim, jehož vznik po válce byl již posvěcen Moskvou, jedním z jeho největších nepřátel. Důvod? Přijal kapitulaci po zuby ozbrojených německých jednotek výměnou za jejich poklidný odchod z Prahy do amerického zajetí. Podle pozdější obžaloby se tak prý sovětskému zajetí a pravděpodobnému uvěznění v sibiřském gulagu vyhnulo více než půl milionu vojáků wehrmachtu.

Sám Kutlvašr, hrdina od Zborova a muž, který pomohl zachránit Prahu před zničením, se věznění nevyhnul. Už v srpnu roku 1945 byl odeslán na dovolenou, v roce 1946 byl jmenován vojenským velitelem v Plzni, posléze pak v Brně, to už v hodnosti armádního generála.

Vítězný únor 1948 a nástup Klementa Gottwalda znamenal pro Karla Kutlvašra počátek útrap – v červnu byl coby nespolehlivý kádr postaven mimo aktivní službu, v prosinci byl zatčen, aby byl jako hlavní postava odbojové skupiny Pravda vítězí ve vykonstruovaném procesu 16. května roku 1949 odsouzen za velezradu na doživotí a degradován na vojína.

Část trestu si generál Kutlvašr odpykal na Mírově, část v nechvalně proslulé věznici ve slovenském Leopoldově, kde si s ním zahrál osud opravdu těžko uvěřitelnou hru – jeho spoluvězněm byl generál wehrmachtu Rudolf Toussaint, muž, se kterým domluvil 8. května kapitulaci německé armády v Praze. Toussaint si odpykával doživotní trest za vraždy civilistů za Pražského povstání.

Ve vězení zůstal Karel Kutlvašr až do roku 1960, kdy byl po amnestii propuštěn, ovšem bez nároku na starobní důchod (míra jeho „provinění“ to neumožňovala). Teprve později mu komunistická moc důchod v minimální výši přiznala, na živobytí to ovšem nestačilo, generál Kutlvašr si přivydělával jako noční vrátný.

Smrt si pro Karla Kutlvašra přišla náhle – zdraví podlomené komunistickými lágry jej zradilo 2. října roku 1961, kdy ráno zemřel v pražské motolské nemocnici. Částečné rehabilitace se rodina Karla Kutlvašra dočkala v roce 1968, kdy byl zproštěn obvinění z velezrady, úplně očištěn byl ale až po roce 1989, kdy byl povýšen do hodnosti armádního generála im memoriam. Čest jeho památce.