Jindřich Korutanský, tyrolský vévoda a hrabě korutanský v letech 1296-1335 a český král v roce 1306 a pak v letech 1307-10 (zároveň i polský král), přichází na svět někdy v roce 1265 jako syn Menharta II. Gorického.
Po smrti otce se Jindřich, společně se dvěma bratry, stává v roce 1296 vévodou korutanským. Do českých dějin Jindřich Korutanský poprvé zasahuje v roce 1306 – nejprve tím, že se žení s nejstarší dcerou Václava II. (viz Václav II.) Annou (sňatek se koná 13. února roku 1306), poté je králem Václavem III. jmenován v době příprav tažení do Polska zemským hejtmanem v českých zemích a nakonec je poté, co je poslední Přemyslovec (již zmíněný Václav III.) na českém trůně zavražděn, stále ještě v roce 1306, přesněji v srpnu, v Olomouci, zvolen do čela českého státu.
Jindřichův přístup k českému trůnu je ale liknavý, Jindřich jedná váhavě, a tak se stane, že na královský trůn nakonec usedne někdo docela jiný – Rudolf Habsburský zvaný Kaše (viz Rudolf Habsburský zvaný Kaše), syn římského krále Albrechta I. Habsburského, který svému synovi uděluje České království v léno. V říjnu roku 1306 je pak Rudolf Habsburský zvolen českým králem – Jindřich Korutanský je pak donucen se svojí ženou Annou prchnout z českých zemí do ciziny.
Brzy se ale vrací – Rudolf Habsburský záhy po svém zvolení umírá a Jindřich Korutanský je zvolen 15. srpna roku 1307 českým a polským králem.
Vláda Jindřicha Korutanského je vládou slabého panovníka, panovníka nadměrně závislého na panstvu, zvláště pak na Jindřichovi z Lipé, spravujícímu královské důchody. V roce 1309 pak vzniká myšlenka panské opozice nabídnout český trůn Lucemburkům, kteří Jindřicha Korutanského jako českého krále neuznávají: hrabě Jindřich VII. Lucemburský, od roku 1308 římský král, nabídku přijímá – v roce 1310 je uzavřen sňatek mezi jeho synem Janem (viz Jan Lucemburský) a dědičkou přemyslovského trůnu Eliškou Přemyslovnou a ve stejném roce vstupuje nový český král do Čech, kde pak v boji český královský titul na Jindřichovi získává.
Jindřich Korutanský se ale královského titulu nevzdá – i když je 10. prosince roku 1310 Janem Lucemburským, obsadivším s vojskem Prahu, donucen i s manželkou Annou opustit Pražský hrad i Čechy (nikdy se do nich již nevrátí), titul českého krále bude užívat až do své smrti.
Jindřich Korutanský je za svého života třikrát ženat – poprvé s již zmíněnou Annou (jejich manželství je bezdětné, Anna umírá v roce 1313), podruhé pak s Adlétou Brunšvickou, s níž má dvě dcery, Adlétu a Markétu. Jindřichova druhá žena umírá v roce 1320. Potřetí se Jindřich Korutanský žení v roce 1328 za neteř rakouského vévody Albrechta Beatrix Savojskou (ta je zároveň neteří Jana Lucemburského).
Jindřich Korutanský umírá 4. dubna roku 1335.