Albert Einstein, německý teoretický fyzik židovského původu (žijící pak od roku 1933 ve Spojených státech amerických), jeden ze zakladatelů moderní fyziky, tvůrce speciální teorie relativity, která zásadně změnila pohled člověka na hmotu, prostor a čas, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1921 (za objev fotoelektrického jevu) a jedna z největších osobností vědy 20. století vůbec, přichází na svět 14. března roku 1879 v německém Ulmu v podnikatelské rodině.
Životopis Alberta Einsteina? Vzdělání Einstein získává nejprve (od roku 1889) na gymnáziu v Mnichově (kam se stěhuje jeho rodina), pak začíná studovat střední školu ve švýcarském Aargau (od roku 1895) a poté polytechniku v Curychu (v roce 1896) – absolvuje v roce 1900, ve stejném roce získává pak i švýcarské občanství.
Po vysokoškolských studiích nastupuje Albert Einstein (poté, co se neúspěšně uchází o místo asistenta na curyšské polytechnice) na post referenta na patentový úřad v Bernu ( v roce 1902). V roce 1905 pak přichází první z vrcholů Einsteinova života: A. Einstein v tomto roce obhájí doktorát z filozofie na univerzitě v Curychu.
Ve stejném roce pak teoreticky vysvětlí tzv. Brownův pohyb, objasní tzv. fotoelektrický jev (za tento objev později obdrží Nobelovu cenu) a vydává svoji tzv. speciální teorii relativity, v níž zcela zásadně mění pohled člověka na hmotu, čas a prostor jako na absolutní veličiny – Einstein formuluje jednotný čtyřrozměrný časoprostor a zavádí do fyziky pojmy jako dilatace času, kontrakce délek či relativnost současnosti…
Speciální teorie relativity, přestože je přijímána ve vědeckých kruzích se smíšenými pocity, vede k tomu, že se Albert Einstein v průběhu několika příštích let stává jedním z nejvíce oslavovaných vědců své doby – od roku 1909 působí jako profesor na univerzitě v Curychu v letech 1911-12 pak působí jako řádný profesor teoretické fyziky na německé univerzitě v Praze, v roce 1913 je poté jmenován ředitelem berlínského Fyzikálního ústavu císaře Viléma a je mu uděleno německé čestné občanství. Ve stejném roce je Einstein jmenován profesorem na berlínské univerzitě, zároveň se stává členem Pruské akademie věd.
V roce 1915 Albert Einstein publikuje své druhé slavné dílo, kterým je obecná teorie relativity, která zobecňuje poznatky vyjádřené ve speciální teorii relativity a která je novou gravitační teorií, nahrazující již nevyhovující gravitační teorii Newtonovu (viz Newton, Isaac).
V roce 1921 je pak Albertu Einsteinovi udělena Nobelova cena za fyziku, a to především za jeho práci při objasnění tzv. fotoelektrického jevu.
Celé následující desetiletí patří Albert Einstein k největším osobnostem vědy (byť již žádný nový zásadní objev sám neučiní), počátek třicátých let 20. století nicméně znamená v jeho osobním životě zlom – německý fašistický režim A. Hitlera (viz Hitler, Adolf), jenž se v této době dostává k moci, zbavuje Einsteina německého občanství, Einstein odchází do exilu.
Do konce svého života pak bude, po krátkém pobytu v Belgii, působit v Princetonu ve Spojených státech amerických – na princetonské univerzitě se pak Einstein dlouhá léta neúspěšně pokouší o vytvoření jednotné teorie pole, vysvětlující působení gravitačních , elektromagnetických a jaderných sil.
V roce 1940 získává pak Albert Einstein americké občanství, když se předtím v roce 1939 společně se skupinou dalších osobností vědy rozhodne zaslat americkému prezidentovi F. D. Rooseveltovi dopis, v němž prezidenta upozorní na možnost vojenského využití jaderné energie – tento dopis pak stojí na samém počátku projektu Manhattan, tedy vývoje americké jaderné pumy (kterého se ale Einstein osobně již nezúčastní).
Po skončení druhé světové války se Albert Einstein aktivně zapojuje do hnutí za zákaz používání jaderných zbraní, v roce 1952 pak odmítne nabídku stát se prezidentem Izraele.
18. dubna roku 1955 Albert Einstein v americkém Princetonu umírá.