Jiří Kodet, narozený 6. prosince 1937 v Praze, pocházel ze známé umělecké rodiny. Jeho matka Jiřina Steimarová byla slavná herečka, zatímco otec Jan Kodet byl uznávaným sochařem. Jiřího rodinné kořeny sahaly hluboko do české divadelní historie, což v podstatě předurčilo jeho kariéru – talentu měl přitom na rozdávání.
Jeho cesta k herectví přesto nebyla jednoduchá. Kvůli emigraci nevlastního otce byl vyloučen z gymnázia a na DAMU se dostal až napodruhé. První divadelní angažmá poté získal v Pardubicích, poté působil v Ostravě, kde se pod vedením režiséra Jana Kačera, stal se členem slavného souboru Činoherního klubu. Tam zůstal více než dvě desetiletí. Plodná léta strávil ve vybrané společnosti, jeho kolegy byli například Josef Abrhám, Petr Čepek, Jiří Zahajský, Jan Kačer, Libuše Šafránková.
Herecká kariéra Jiřího Kodeta ve filmu byla v době normalizace (před rokem 1989) omezována, což se odráželo v jeho obsazení do vedlejších či záporných rolí. Sám se cítil jako „odstrašující příklad buržoazie“. Nicméně po roce 1989 Jiří Kodet dostal šanci zahrát si v úspěšných filmech a zazářil ve filmech Knoflíkáři a Pelíšky, které mu přinesly ocenění Český lev.
V obou snímcích si zahrál postavy, které dokonale využily jeho charismatického a někdy i cholerického projevu, který byl pro Kodeta charakteristické i v osobním životě. Scéna z Pelíšků, kde se hádá o knedlíčcích a nokách, je dodnes legendární.
Jeho temperament často ovlivňoval i jeho rodinný život. Jeho druhá manželka Soňa Murgašová by jistě mohla vyprávět (a nezřídka i vyprávěla). Přesto spolu žili 36 let a měli dvě děti – a dcera Barbora se vydala v otcových šlépějích a stala se herečkou. Jiří Kodet zemřel 25. června 2005 ve svém domě na Točné u Prahy po vleklých zdravotních problémech, ale jeho odkaz v české kinematografii a divadle žije dál.