Minisérie „Studna“, která má premiéru na Voyo 10. ledna 2025, přináší moderní pohled na rodinnou tragédii, která se odehrála v roce 1968 ve Vonoklasech u Prahy. Případ byl přitom už dříve televizně zpracován – možná i vy máte v paměti jednu z nejznámějších epizod seriálu „30 případů majora Zemana“ s postavou starého Brůny (Jaromír Crha), kývajícího se po vraždě manželky ze strany na stranu se sekyrou v rukou.
V čem se minisérie Studna od „majora Zemana“ liší? Zatímco původní zpracování z roku 1975 neslo výrazný ideologický podtext, nová Studna se zaměřuje především na psychologii postav a realistické vykreslení hrůzných událostí.
Připomeňme Studnu v podání 30 případů majora Zemana
Příběh Josefa Brůny, jehož násilnické chování vede k hrůznému násilí na manželce, synovi i majetku – tolik Studna v jedné větě. Starý Brůna je despota, který tyranizuje svou rodinu – manželku a syna Standu. Situace vyvrcholí, když Brůna zavraždí manželku a pokusí se zabít i syna, který ale po souboji ve studni, která je ústředním motivem příběhu, unikne.
Příběh je vyprávěn s výrazným důrazem na propagandistický narativ tehdejšího režimu, zvlášť pak s přihlédnutím na události po roce 1968. Brůna byl vykreslen jako ztělesnění „starého světa“, zatímco tým majora Zemana, kterého události Pražského jara na nějaký čas zbavily funkce, přinese „spravedlnost“ a nový řád. Epizoda se stala jedním z nejdiskutovanějších dílů seriálu. A to jak pro svůj dramatický náboj, tak pro ideologické zkreslení.
Nová minisérie se od zemanovské interpretace zásadně odlišuje
Tvůrci se rozhodli pojmout příběh realisticky, bez černobílého dělení postav a bez politického zabarvení. Příběh začíná už v roce 1932 a sleduje osudy rodiny Jelínkových, jejich vztahy a dlouhodobé konflikty, které postupně narůstají a vyústí do tragédie v roce 1968. Hlavními postavami jsou Stanislav Jelínek, kterého ztvárnil David Švehlík, jeho manželka Marie, hraná Johanou Matouškovou, a syn Slávek v podání Filipa Františka Červenky.
Minisérie se soustředí na dynamiku rodinných vztahů, potlačené emoce a vliv uzavřené venkovské komunity, která na rodinu vyvíjí tlak a ovlivňuje jejich rozhodování. Režie se ujala Tereza Kopáčová, která má za sebou úspěšnou práci na minisérii „Případ Roubal“. Scénář napsala Lenka Szántó. Tvůrci se snažili o věrné zachycení prostředí, ve kterém se příběh odehrává, a zdůraznili komplexnost lidských vztahů, které nejsou černobílé, ale složité a často nejednoznačné.