GEN. Česká soda. Cestománie. České milování. OKO. Jak se žije… Za vším hledej člověka, říká latinské přísloví. Za pořady a dokumentárními cykly, které jsme zmínili na začátku, hledejte Febio, produkční firmu, která stojí za většinou dokumentární filmové a televizní produkce u nás. A za Febiem? Za ním hledej jeho zakladatele Fero Feniče.
Fero Fenič se narodil 20. března roku 1951 v Nižné Šebestové (dnes je součástí Prešova), v zapomenutém a chudém kraji. Otec se upil, když přišel (byl mu znárodněn) rodinný statek, Fero (oficiálně František) studoval gymnázium v Prešově, pak pokračoval tři roky na žurnalistice na FFUK v Bratislavě, nakonec ale absolvoval obor filmové a televizní dokumentární režie na FAMU v Praze. Už jako student Fero Fenič dokázal zaujmout – i na základě toho získal roční stipendium na nejstarší filmové škole světa – Centro sperimentale di cinematografia v Římě.
Prakticky každý z Feničových dokumentárních snímků, natočených před rokem 1989, patří k tomu nejcennějšímu, co tuzemský dokumentární film vytvořil. Debut Diadém (1979), Tam a späť (1980, skončil do roku 1989 v trezoru), hraný film Brehy něhy (1983, opět trezorový snímek), Feničův první barrandovský (a také hraný) celovečerní snímek Džusový román (1984, jak jinak – trezorový snímek).
V roce 1986 došla komunistické moci trpělivost a Fero Fenič je donucen pro své „protisocialistické smýšlení“ opustit nejen svoji práci, ale také Bratislavu, kde žije. Neodchází nicméně do exilu do zahraničí, místem jeho „vyhnanství“ se stává Praha, kde se živí jako turistický průvodce.
V roce 1988, v době, kdy už komunistickému režimu docházejí síly a dochází k jistému společenskému uvolnění, mohl Fero Fenič opět pracovat ve svém oboru, když v Krátkém filmu natočil dokument Vlak do dospělosti a později snímek Zvláštní bytosti, kterým prorokoval pád režimu. Oba snímky byly (jak je pro Feniče typické) zařazeny na index a světlo světa spatřily až po roce 1989.
Devadesátá léta 20. století a návrat demokracie znamenají v životě Fera Feniče mocný impuls – v roce 1991 zakládá nezávislou filmovou a televizní společnost Febio (zkratka z Feničův biograf), kde vznikne více než 1300 krátkometrážních dokumentárních snímků a dokumentárních cyklů té nejvyšší kvality – ať již je to GEN (Galerie elity národa), OKO, satirický cyklus Česká soda, kde zazářili Petr Čtvrtníček, David Vávra a Milan Šteindler a další.
Nesmíme zapomenout na Febiofest, největší filmovou přehlídku ve střední Evropě, kterou Fero Fenič pořádá každoročně v Praze už od roku 1993.
Fero Fenič. Celkem dosud natočil 35 videosnímků, krátkých a hraných filmů. 20. března slaví jedenašedesáté narozeniny. Blahopřejeme!