Asarhaddon (akkadsky Aššur acha iddina), asyrský panovník (král) v letech 680-669 před naším letopočtem, za jehož vlády dosahuje Asyrská říše svého největšího územního rozkvětu, přichází na svět v roce 713 před naším letopočtem jako syn Sinacheriba, potomka Sargona II. Akkadského.
Na asyrský královský trůn Asarhaddon usedá v roce 680 př. n. l. poté, co je při převratu zavražděn jeho otec Sinacherib – Asarhaddon se s povstalci poměrně snadno vypořádá, roky své vlády pak věnuje postupné stabilizaci říše. Na východní a severovýchodní hranici asyrské říše je vybudována soustava měst a pevností, majících za úkol ochránit asyrská území, mnohé nepokoje zažehnává sňatková politika.
Za vlády Asarhaddona pak Asýrie dosahuje svého největšího územního rozkvětu – během svých válečných výprav si Asarhaddon podmaňuje Sýrii a Palestinu, po tažení do Egypta (zahájeném v roce 675 př. n. l.) pak ovládne v roce 671 př. n. l. i Egypt.
Asarhaddon umírá v roce 669 před naším letopočtem během nového tažení do Egypta, kde proti Asyřanům povstal bývalý panovník.
Po Asarhaddonově smrti pak Asyrská říše, vysílená množstvím válečných výprav a bojů, postupně směřuje k úpadku, doba Asarhaddonovy vlády je dobou, která se už v historii Asyrské říše nebude opakovat – Asyrská říše už nikdy nezíská tak velké územní zisky jako za vlády tohoto panovníka.