Než vytvořil Carla Mørcka a jeho poněkud svérázný tým z Oddělení Q, vystřídal Jussi Adler-Olsen řadu profesí. Studoval několik oborů, pracoval jako redaktor, korektor, překladatel i nakladatel a věnoval se také komiksům. Když v roce 1997 vydal svůj první román, nikdo ještě netušil, že z něj během několika let bude jeden z nejúspěšnějších dánských autorů thrillerů.
Jussi Adler-Olsen se narodil 2. srpna 1950 v Kodani jako Carl Valdemar Jussi Henry Adler-Olsen. Jeho otec Henry Olsen byl psychiatr a sexuolog, takže část dětství prožil v prostředí psychiatrických léčeben, kde jeho otec působil. Právě toto neobvyklé rodinné prostředí později ovlivnilo některá témata jeho literární tvorby. Studoval medicínu, společenské vědy a film, přičemž získal vzdělání v politických dějinách a filmových studiích.
Ještě předtím, než se stal spisovatelem, měl Adler-Olsen poměrně pestrý profesní život. Pracoval jako redaktor a korektor časopisů a komiksů, věnoval se překladům, působil v nakladatelství a nějaký čas pracoval také jako antikvář se specializací na komiksy. V letech 1978 až 1980 psal scénáře pro příběhy Waltera Lantze a Disneyho. V roce 1984 navíc vydal knihu věnovanou Grouchu Marxovi.
Jako beletrista debutoval v roce 1997 románem Alfabethuset, který česky vyšel jako Abecední dům. Následovaly thrillery A děkovala bohům a Washingtonský dekret. Právě druhý z nich, politický thriller z roku 2006, byl posledním samostatným románem před zásadním obratem v jeho tvorbě.
V roce 2007 přišla Žena v kleci, první díl série o kodaňském policejním Oddělení Q. V jeho čele stojí detektiv Carl Mørck, který se společně s kolegy vrací k odloženým a nevyřešeným případům. Následovaly knihy Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64, Marco, Nesmírný, Selfies, Oběť 2117, Chlorid sodný a Sedm metrů čtverečních. Prvních šest případů se dočkalo také filmových adaptací.
Adler-Olsenův úspěch se postupně rozšířil daleko za hranice Dánska. Jeho oficiální životopis uvádí řadu významných ocenění, mezi nimi skandinávskou Skleněný klíč, dánské Zlaté vavříny nebo americkou Barry Award. Aktuální oficiální materiály zároveň uvádějí, že se jeho knih celosvětově prodalo více než 30 milionů výtisků a vyšly ve více než 40 jazycích.
V posledních letech se ale osud Oddělení Q změnil. Adler-Olsen v roce 2025 předal pokračování série dánským autorkám Stine Boltherové a Line Holmové, s nimiž na novém příběhu spolupracoval. Jak autorky v červnu 2026 řekly iDNES.cz, Adler-Olsen chtěl kvůli pracovnímu vytížení a rodině zpomalit a hledal způsob, jak sérii udržet při životě.
Výsledkem je román No Song for the Dead, který vyšel v angličtině 8. září 2026. Jussi Adler-Olsen je spoluautorem společně s Boltherovou a Holmovou. Příběh se vrací k Oddělení Q, jehož bývalý šéf Carl Mørck už odešel do důchodu. Nová kniha zároveň představuje novou členku týmu Helenu Henryovou.
Adler-Olsen tak svůj nejslavnější literární svět neopustil úplně. Po deseti vlastních knihách série pokračuje pod novými autorskými jmény – tentokrát s jeho přímou spoluúčastí.