Slavíci z Madridu, Jó, třešně zrály, Písnička pro Zuzanu, Když jdou na mužskýho léta nebo třeba aktuálně, pokud se díváte na reprízu televizního seriálu Chalupáři, Když máš v chalupě orchestrion. A také Ach, ta láska nebeská s Evou Pilarovou, To se nikdo nedoví s Helenou Vondráčkovou nebo legendární píseň Mám malý stan a stejně legendární taneční kreace s Karlem Štědrým.
To všechno byl Waldemar Matuška, jeden z nejpopulárnějších českých zpěváků posledních padesáti let. Dnes, 2. července, by oslavil 80 narozeniny.
Ze skláře hvězdou pop music
Waldemar Matuška (původním jménem byl Vladislav) se narodil 2. července 1932 v metropoli východního Slovenska, v Košicích, vyrůstal ale v Praze. Po základní škole se na učilišti v Poděbradech vyučil sklářem, od řemesla ale záhy zběhl, hudba pro něj byla osudem, koneckonců, měl ji v genech. Jeho maminka byla zpěvačkou Vídeňských operetních divadel, naši prarodiče ji mohli znát pod pseudonymem Mia Malinová. V Košicích, kde se „Walda“ narodil, byla na turné.
V roce 1956 začala Matuškova zatím ještě spíše „poloprofesionální“ kariéra zpěváka, hudebníka a herce – právě v tomto roce začal vystupovat v pražské Redutě, kde se také seznámil s Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem. Padli si do oka, a když Matušku omrzelo objíždět venkov s vlastní skupinou Mambo kvintet, zamířil do Semaforu.
Osobní tragédie. Smrt dvojčátek
Ještě předtím, než se tak stalo, potkala Waldemara Matušku osobní tragédie. Po vojně začal pracovat jako osvětový pracovník na Chebsku, vzal si svoji první ženu Jiřinu Šťástkovou. Pak se manželům Matuškovým se narodila dvojčátka, která několik dnů po narození zemřela. Důvodem byla chyba lékařů při očkování. Manželství se rozpadlo a Matuška zamířil do Prahy. Do Reduty. O tragédii se veřejně nikdy nezmínil.
Dva Zlatí slavíci. Ne z Madridu, z Mladého světa
Praha? Reduta? Tady už Waldemar nosil plnovous a ženy a dívky po něm šílely. Začínala šedesátá léta, Matuškova hvězda stoupala vzhůru. V roce 1960 nahrál Suvenýr, svoji první písničku, další hity, především ty napsané přímo pro divadelní hry Suchého a Šlitra, na sebe nenechaly dlouho čekat. Ten asi nejslavnější z této doby nese jméno Ach, ta láska nebeská a Waldemar Matuška jej nazpíval s Evou Pilarovou. Písnička se stala Písničkou roku 1962, ve stejném roce se Waldemar Matuška stal poprvé vítězem Zlatého slavíka. Svoje vítězství pak zopakoval ještě jednou, v roce 1967, několikrát byl druhý za Karlem Gottem.
Vraťme se ještě do roku 1962. Semafor proměnil repertoár i osazení, Waldemar Matuška, a vedle něj třeba právě i Eva Pilarová, se kterou si celý život vykal, se stěhovali do divadla Rokoko – jeho recitály Rokokokoktejl a Osm lásek Waldemara Matušky patří dodnes k tomu nejlepšímu, co se na této divadelní scéně objevilo.
Pokud bychom chtěli každé desetiletí poválečných československých dějin označit za „něčí“ desetiletí, léta šedesátá by v československém popu patřila Waldemaru Matuškovi. Skutečně, oblíbenějšího zpěváka tehdy nebylo.
Sedmdesátá léta a táborové ohně
Na konci šedesátých let Waldemar Matuška z Rokoka odešel. Vždy se cítil být víc zpěvákem než hercem a divadlo jej svazovalo. V prosinci 1969 začal zpívat s orchestrem Václava Hybše, v roce 1976, už za tuhé normalizace, přešel ke skupině s poněkud trampským jménem – KTO znamenalo Klub táborových ohňů.
V dalších letech patřil Waldemar Matuška neodmyslitelně k té lepší tváři českého showbyznysu, vždy si před komunistickým režimem dokázal zachovat svoji tvář. Bez Matušky si televizní divák nedovedl představit Silvestra, Matuška bavil. Jeho humor byl přitom humorem inteligentním, humorem, který neurážel.
Nejslavnější filmová role? Ve snímku Všichni dobří rodáci
Vraťme se ještě k Matuškovi jako herci. Divadlo jej svazovalo, o to více jej lákal film a televize. Zahrál si ve slavných filmových muzikálech Kdyby tisíc klarinetů a Noc na Karlštejně, vrcholem jeho filmového herectví je pak pro mnohé role ve filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci.
Osobní život Waldemara Matušky jsme už nakousli zmínkou o tragédii, která jej potkala v padesátých letech. Po rozpadu prvního manželství se Matuška oženil s Hanou, jeho další partnerkou byla půvabná herečka Jitka Zelenohorská. V roce 1976 nakonec zakotvil potřetí v manželském přístavu, jeho osudovou ženou se stala Olga Blechová, se kterou se seznámil deset let předtím v divadle Rokoko.
Emigrace tři roky před Listopadem. Matuška měl být vymazán z paměti
V roce 1986 Waldemar Matuška překvapil nejen své fanoušky, ale i komunistickou moc – po jednom z koncertů na tehdy nepřátelském „Západě“ se s manželkou Olgou rozhodli k emigraci – jejich novým domovem se stal St. Peterburg na Floridě ve Spojených státech amerických.
Na Floridě zůstal Waldemar Matuška i poté, co se v roce 1989 komunistický režim zhroutil. Do České republiky se pravidelně a rád vracel, jeho fanoušci na něj za tři roky odloučení nezapomněli, i když se režim snažil – jeho nahraná, ale ještě nevydaná deska Jsem svým pánem byla zničena, z titulní písničky seriálu Chalupáři (Když máš v chalupě orchestrion) byl odstraněn jeho hlas, jeho jméno zmizelo z titulků všech filmů, v nichž hrál, jeho postava byla vystřihována. Komunisté uměli být důslední. Státu propadl i jeho pražský byt, za lacino jej koupil šéf skupiny Kroky František Janeček. Zůstal mu i po roce 1989…
V posledních letech před smrtí cestoval Waldemar Matuška přes oceán již jen zřídka, 30. května pak ve svém floridském domě zemřel na těžký zápal plic a následnou zástavu srdce. Pohřeb se konal v České republice, zúčastnilo se jej neuvěřitelných 12 000 lidí. Místo posledního odpočinku slavného zpěváka je na pražském Vyšehradě.