Alexandr Vinokurov: Olympijský vítěz z Londýna (životopis)

[adsenseyu1]

V roce 2007 prožil vůbec nejhorší okamžiky kariéry, když byl obviněn z dopingu na právě probíhající Tour de France. Ze závodu byl vyloučen, stáj, za kterou tehdy jel, Astana, pak na přání organizátorů odstoupila.

28. července 2012 naopak Vinokurov zažil jeden ze svých životních vrcholů – na olympijských hrách v Londýně se stal  prvním kazašským olympijským vítězem v cyklistickém závodě jednotlivců.

Alexandr Vinokurov, v současnosti cyklista profistáje Astana, se narodil 16. září roku 1973 v kazašském Petropavlovsku, kde také jako jedenáctiletý začal závodit, a to nejen na silnici – věnoval se také cyklokrosu. Do profesionálního pelotonu nastoupil v roce 1997, kdy se přestěhoval do Francie a stal se jezdcem stáje Casino – C’est votre équipe, v roce 1998 pak dosáhl svého prvního většího úspěchu, když na Tour de France skončil celkově šestý (v roce 2003 byl pak dokonce třetí), od roku 2000 pak jezdil za Team Deutsche Telekom. Ve stejném roce (2000) pak Alexandr Vinokurov získal svůj první olympijský úspěch, na olympijských hrách v Sydney získal stříbrnou medaili.

V roce 2004 a 2006 se Alexandr Vinokurov blýskl i na mistrovství světa v silniční cyklistice, dvakrát po sobě získal bronzovou medaili v časovce.

Bohužel, v Telecomu byly karty jasné rozdány, Vinokurov byl jedním z nosičů vody. V roce 2006 přestoupil do stáje Liberty Seguros – Würth, kterou záhy koupili přední podnikatelé z Kazachstánu. Ti přejmenovali stáj podle hlavní města své země – vznikla Astana. Alexandr Vinokurov se stal její hlavní hvězdou, v dresu kazašské stáje dokonce vyhrál v roce 2006 španělskou Vueltu.

V roce 2007 Astana poprvé startovala na Staré dámě, na Tour de France – po již zmíněném Vinokurově dopingovém skandálu (Alexandr Vinokurov použil tehdy oblíbený krevní doping) byla ze závodu vyloučena.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Veronika Decsy. Pozemní hokejistka, která se po tragédii dokázala vrátit ke sportu

Alexandr Vinokurov se dokázal vrátit, po dvouletém trestu začal opět aktivně závodit v roce 2009, nejprve za národní tým a poté opět za „svoji“ Astanu. V jejím dresu měl v roce 2011 hrůzostrašný pád na Tour de France, hrozilo, že Vinokurov bude muset ukončit aktivní kariéru, koneckonců, věk by na to měl – v osmatřiceti se na závodním speciálu prohání profi pelotonem jen málokdo.

Vinokurov měl ale ještě jeden cíl, rozhodl se, že si kariéru ještě o rok prodlouží – cíl splnil, na olympijských hrách v Londýně 2012 vyhrál cyklistický závod jednotlivců.

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *