Augusto Pinochet Ugarte (nar. 11.11. 1915): Krvavý chilský generál

[adsenseyu1]

Augusto Pinochet Ugarte, generál, takřka dvacet let vládnoucí diktátorským způsobem jihoamerickému Chile, přichází na svět 11. listopadu roku 1915 v rodině chilského francouzského emigranta.

Již od mládí je Augusto Pinochet, na přání své matky, rozhodnut pro vojenskou kariéru – v osmnácti letech pak vstupuje na vojenskou akademii Escuela Militar, kterou pak v roce 1936 absolvuje v hodnosti podporučíka. Po svém absolutoriu pak na této akademii nějaký čas vyučuje (též vyučuje na chilské vysoké válečné škole Academia de Guerra), zároveň slouží ve vojenských posádkách po celém Chile – jeho vojenská kariéra pak kulminuje v roce 1968, kdy je povýšen do hodnosti brigádního generála: od roku 1973 pak působí Pinochet, jmenován prezidentem S. Allendem, ve funkci vrchního velitele chilských pozemních vojsk.

Pouhých osmdesát dní po svém jmenování do této funkce se pak Pinochet marxistického prezidentovi postaví – ustanovuje vojenskou juntu (má podporu velitelů letectva, námořnictva i policie) a dává si za cíl svržení Allendova režimu – 11. září roku 1973 pak dochází ke krvavému puči: Pinochetovo námořnictvo obsazuje klíčový chilský přístav Valparaíso a poté je Allendemu, obklíčenému v prezidentském paláci, dáno ultimátum – buď dobrovolně odstoupí z funkce prezidenta nebo bude svržen násilím. Allende odmítne – při následujícím krvavém útoku je prezidentský palác dobyt a Allende je nalezen mrtev – podle svědectví, která se rozcházejí, spáchal buď sebevraždu, nebo zemřel při obraně paláce.

Poté se Pinochetova vojenská junta (Pinochet je do jejího čela jmenován 13. září 1973) ujímá vlády nad Chile – ihned je vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení (nerespektování znamená zastřelení na místě), jsou zakázány politické strany, uzavřen chilský parlament, následuje okamžité přerušení diplomatických a hospodářských styků s Kubou F. Castra (viz Castro, Fidel) a zahájení pronásledování levicových aktivistů – ti jsou buď vypovězeni z Chile nebo uvězněni, v horším případě pak popraveni, jejich mučení přitom není ničím výjimečným, spíše naopak.

Celkem padne represím junty za oběť několik tisíc lidí (hovoří se až o dvaceti tisících mrtvých), ještě rok poté, co se Pinochet dostává k moci, je ve věznicích na čtrnáct tisíc politických vězňů.

V roce 1974 se Augusto Pinochet prohlásí prezidentem Chile – svoji funkci si pak nechává postupně potvrdit několika zmanipulovanými referendy. Za své vlády pak Pinochet ve vnitřní politice realizuje politiku tržního hospodářství (na rozdíl od marxistické politiky svého předchůdce S. Allendeho) a daří se mu přinést zemi krátký hospodářský rozkvět.

Pinochet vládne Chile dalších téměř dvacet let – teprve v říjnu roku 1988 se chilští občané vysloví proti jeho dalšímu setrvání v čele republiky. Dočkají se po dalších necelých dvou letech – v březnu roku 1990 Pinochet na úřad prezidenta abdikuje, ponechává si ale klíčový post náčelníka generálního štábu chilské armády.

V roce 1998 je pak Augusto Pinochet zatčen ve Velké Británii, v Londýně, kam přijíždí na léčení – zadržen je na základě žalob, podaných na něj oběťmi jeho režimu z řady evropských zemí, zejména pak ze Španělska: po dlouhých soudních tahanicích je ale v březnu roku 2000 propuštěn (pro špatný zdravotní stav) a vrací se do Chile, kde po jeho návratu proběhlo zatím několik pokusů o jeho souzení za zločiny, jichž se dopustil jeho režim – dosud však nebyl nikdy odsouzen a zdá se, že ani, z důvodu zdravotních, nikdy nebude…

[adsenseyu2]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.