Kníže Bořivoj I., český přemyslovský kníže, první historicky ověřený (je zmiňován ve franských fuldských análech, kde je ztotožňován s českým knížetem, jenž nese jméno Goriwei) český panovník a též první českým panovník křesťanský, přichází na svět někdy v roce 852 nebo 853. Podle tradice je synem a nástupcem Hostivítovým, svůj původ odvozuje od samotného bájného Přemysla.
O životě knížete Bořivoje I. toho není známo mnoho, ostatně jako o životě téměř všech nejstarších Přemyslovců. Jisté ale je, že někdy po roce 867/868 se Bořivoj I. stává pražským (českým) knížetem – území, kterému vládne, se kryje přibližně s rozlohou dnešních středních Čech.
První zmínky o Bořivojovi I. se objevují v roce 872, kdy bojuje (a je poražen) s Franky při jejich výpadech vůči Velkomoravské říši – společně s dalšími českými knížaty přitom Bořivoj v těchto válkách podporuje velkomoravského knížete Svatopluka.
V roce 874 nebo 875 se pak kníže Bořivoj I. žení s Ludmilou s Pšova (viz sv. Ludmila), dcerou knížete Slavibora, vládce lužických Srbů, a pozdější českou světicí, babičkou sv. Václava (viz sv. Václav).
Někdy mezi léty 882-884 pak dochází k historické události – oba manželé přijímají na Velehradě u knížete Svatopluka křest z rukou arcibiskupa Metoděje – Bořivojův křest není přitom jen přihlášením se českého knížete ke křesťanství, je zároveň i uznáním Svatoplukovi svrchovanosti nad českým územím a jako takový pak vyvolá v českých zemích protisvatoplukovskou vzpouru, vedenou knížetem Strojmírem (povolaným českými velmoži snad z německého vyhnanství) – Bořivoj je vyhnán, nicméně za pomoci Velkomoravské říše je povstání potlačeno a Bořivoj se vrací na knížecí stolec.
Za vlády Bořivoje I. pak dochází k postupnému šíření křesťanství v českých zemí, jsou vystavěny první křesťanské svatyně v Čechách – kostel sv. Klimenta na Levém Hradci a kostel Panny Marie poblíž kamenného stolce českých knížat na vrchu Žiži, kam přenáší kolem roku 885 své knížecí sídlo a jehož opevněním vzniká základ dnešního Pražského hradu. Nové sídlo, mající pod svojí kontrolou významný brod přes řeku Vltavu, se pak stává centrem nově se formujícího přemyslovského státu.
Po Bořivojově smrti (nejspíše v roce 889) se v Čechách ujímá vlády velkomoravský kníže Svatopluk.
Bořivoj I. byl ženatý s Ludmilou, s níž má dva syny – Spytihněva (viz Spytihněv I.) a Vratislava (viz Vratislav I.).