Francisco Pizarro byl jedním z nejznámějších španělských conquistadorů, který ve 30. letech 16. století dobyl mocnou Inckou říši v dnešním Peru. Jeho příběh je plný dobrodružství, krvavých bitev, zrady i bohatství. Z prostého pastýře se stal guvernérem nově dobytého území, ale jeho touha po moci ho nakonec stála život.
Chudé dětství a cesta do Nového světa
Francisco Pizarro se narodil kolem roku 1478 ve španělské oblasti Extremadura, konkrétně ve městě Trujillo. Pocházel z chudé rodiny a vyrůstal jako nelegitimní syn vojáka Gonzala Pizarra. Nikdy se nenaučil číst ani psát, ale měl jiný dar – odvahu a dravost, které ho dostaly mezi nejslavnější dobyvatele dějin.
Ve věku 23 let se vydal do Nového světa, kde se připojil ke španělským výpravám do Karibiku. Sloužil pod Vascem Núñezem de Balboou, který v roce 1513 jako první Evropan spatřil Tichý oceán. Už tehdy Pizarro slyšel legendy o bohaté říši plné zlata – právě to ho vedlo k osudové výpravě.
První neúspěšné výpravy do Jižní Ameriky
V letech 1524 a 1526 podnikl dvě neúspěšné výpravy na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde se pokusil proniknout na území Inků. První expedice skončila hladem a nemocemi, druhá byla slibnější – Pizarro objevil známky velké a bohaté říše.
Španělské úřady však odmítly další financování. Pizarro se proto vrátil do Španělska a osobně požádal krále Karla V. o právo dobýt Inckou říši. V roce 1529 mu byla udělena licence ke „zkoumání a dobývání“ nových území.
Dobyvatelská výprava do Peru (1532)
V roce 1532 se Pizarro vrátil s třemi loděmi, 168 muži a 27 koňmi do Peru. Měl výhodu moderních zbraní, obrněných jezdců a zkušeností z bojů s domorodci. V té době byla Incká říše oslabena občanskou válkou mezi bratry Atahualpou a Huáscarem, kteří bojovali o trůn.
Pizarro nalákal Atahualpu do pasti v městě Cajamarca, kde ho zajal s pouhými 168 vojáky proti armádě 80 000 Inků. Aby si zachránil život, Atahualpa slíbil výkupné – naplnění místnosti zlatem a dvou dalších stříbrem. Španělé však po obdržení bohatství Atahualpu popravili v roce 1533.
Dobytí Cuzca a založení Limy
Po smrti Atahualpy Pizarro obsadil incké hlavní město Cuzco a dosadil na trůn loutkového vládce Manca Inku Yupanquiho. V roce 1535 založil nové hlavní město Lima, které se stalo centrem španělské koloniální správy v Jižní Americe.
Inkové se několikrát vzbouřili, ale bez úspěchu. Manco Inca Yupanqui v roce 1536 oblehl Cuzco, ale Španělé, ač v menšině, odolali. Říše Inků padla a Pizarro byl nejmocnějším mužem Peru.
Pád dobyvatele – zrady a vražda
Pizarro se však brzy dostal do konfliktu se svým bývalým spojencem Diegem de Almagro, který také požadoval část dobytého území. Po Almagrově popravě v roce 1538 jeho příznivci zosnovali proti Pizarrovi spiknutí.
Dne 26. června 1541 vpadli do jeho paláce v Limě a zavraždili ho. Umíral opuštěný, nakreslil kříž vlastní krví na podlahu a pronesl poslední modlitbu.
Dědictví a kontroverze Franciska Pizarra
Pizarro je dodnes považován za jednoho z nejúspěšnějších, ale zároveň nejkrutějších conquistadorů. Jeho dobytí Peru:
- Zničilo jednu z nejmocnějších říší světa.
- Přineslo Španělsku obrovské bohatství, díky čemuž se stalo nejmocnější evropskou zemí 16. století.
- Vedlo k zotročení a vyhlazení velké části inckého obyvatelstva.
V dnešním Peru je jeho odkaz rozporuplný – někteří ho vnímají jako zakladatele moderního Peru, jiní jako vraha jejich předků.