Mata Hari. Tanečnice a špiónka

Mata Hari (vlastním jménem Margaretha Geertruida Zelleová), nizozemská revuální tanečnice a dnes nejspíše nejznámější špiónka všech dob, přichází na svět 7. srpna roku 1876 v nizozemském Leeuwardenu v rodině obchodníka s klobouky.

Již od dětství touží Margaretha po dobrodružství a po nevázaném způsobu života – ve svých sedmnácti letech se pak vdává za důstojníka z holandské východní Indie J. MacLeoda, s nímž odchází na Jávu.

Manželství ale není příliš šťastné – brzy dochází k rozvodu a Margaretha se v roce 1902 vrací zpět do Nizozemí.

V roce 1904 odchází Margaretha z Nizozemska a usazuje se v Paříži – tady (nejprve pod příjmením bývalého manžela, posléze pak jako Mata Hari) vystupuje v cirkuse a později pak jako tanečnice exotických orientálních tanců.

V Paříži se Mata Hari proslaví nejen jako tanečnice – je i známou kurtizánou, mezi její milence patří mnozí vysoce postavení vojenští i vládní úředníci a důstojníci.

Na počátku první světové války je Mata Hari v německém Berlíně, kde právě prožívá milostné dobrodružství se šéfem berlínské policie – v této době se z Mata Hari stává agentka německé tajné služby.

Ale Mata Hari koketuje i s tajnými službami dalších států – např. při milostném románku s kapitánem francouzské armády Ladouxem dochází k jejím úzkým kontaktům s francouzskou tajnou službou.

Nicméně, jako špiónka má Mata Hari prakticky mizivý význam – její spolupráce s německou tajnou službou (které nikdy nepředá žádnou cennější informaci) nebude nikdy věrohodně prokázána, její kontakty s tajnými službami jiných států nedopadnou o mnoho lépe – tajné služby jí nedůvěřují.

Přesto je Mata Hari v roce 1917 francouzskými úřady zatčena, obviněna ze špionáže ve prospěch Německa a 15. října roku 1917 zastřelena.

Po její smrti vzniká (ničím neopodstatněná) legenda o mistrovské špiónce Mata Hari.