Petr Janda, český rockový zpěvák, skladatel, kytarista a spoluzakladatel jedné z nejdéle působících skupin české rockové historie, kterou je Olympic, se narodil 2. května roku 1942 v Praze.
Vzdělání Petr Janda získal na jedenáctiletce, poté se vyučil spojovacím technikem. Povolání je ale pouze dočasnou přestupní stanicí – rocková kytara je nakonec silnější.
Hudbě se Petr Janda věnoval od dětství, jeho rodiče muzicírovali, otec byl poměrně zdatný houslista. Jeho první hudební štací se pak stala v roce 1961 skupina Sputnici, poté Janda založil vlastní Big Beat Quintet, nakonec společně s Pavlem Chrastinou vstoupili do skupiny Karkulka, která se brzy proměnila v Olympic – to vše v roce 1963.
V roce 1965 se Petr Janda stává kapelníkem Olympicu, skupina kromě vlastní tvorby (Janda se čím dál častěji staví za mikrofon) působí jako doprovodný soubor mnoha začínajících (a budoucích) hvězd – Karla Gotta, Miki Volka, Pavla Bobka a dalších. Nakonec se stane zpěvákem jediným, z kapely tak odchází druhý zpěvák Jiří Korn.
Jako frontman skupiny Olympic působí Petr Janda v podstatě celých šedesát let. Na konci šedesátých let, v uvolněné atmosféře pražského jara vznikají úspěšná alba Želva (1968) a Pták Rosomák (1969), na začátku sedmdesátých let nicméně Petr Janda, který je mezi roky 1970-1973 ve stálém angažmá v divadle Rokoko, a Olympic procházejí krizí. Normalizační režim sice dává skupině poměrně velký prostor, ale tvůrčí potenciál Olympicu se zdá být vyčerpán.
Situace se mění na začátku osmdesátých let, kdy Olympic chytá druhý dech. Vznikají veleúspěšné hity – Jasná zpráva, Okno mé lásky, Osmý den, jako dobrý tah se ukáže i Jandova spolupráce s Petrou Janů, se kterou nazpíval v roce 1985 hit Jedeme dál. V letech 191-83 získal Olympic hattrick v anketě Zlatý slavík v kategorii skupin.
Ve druhé polovině osmdesátých let Petr Janda přitvrzuje – hudba Olympicu získává výrazně rockovější říz, Olympic začíná cílit na publikum, jehož krevní skupinou je heavy metal. Vznikají písničky Jako tele na vrata, Když ti svítí zelená.
Po listopadových událostech roku 1989 se Petr Janda stahuje částečně do ústraní, o Olympic není zájem. Začíná podnikat, zřizuje si nahrávací studio (Propast) a zakládá společnost BESTI.A, a.s., ze které se postupně stává hudební vydavatelství, nakladatelství, umělecká a produkční agentura, která zastupuje nejen Olympic, ale i mnohé další hudebníky.
Hned na začátku devadesátých let Petr Janda oznamuje konec Olympicu, ale rozlučkové turné, které je mimořádně úspěšné, stojí nakonec nastartováním dalších úspěšné „olympické“ éry. V letech 1996-1998 získává Petr Janda s Olympicem třikrát Českého slavíka (nástupce Zlatého slavíka) a Akademií populární hudby byl (jako druhý zpěvák vůbec) uveden do Síně slávy (v roce 1993).
V letech 1992-1997 stál Petr Janda v čele Ochranného svazu autorského (OSA).
Petr Janda je potřetí ženatý, se současnou manželkou Alicí se brali se v roce 2005 a v roce 2009 se jim narodila dcera Anežka. Nejstarší dcera Petra Jandy – Marta – jde úspěšně v otcovým stopách, dlouhá léta zpívá v německé rockové skupině Die Happy, v posledních letech se prosazuje stále více i v Česku.
Jandův bratr Slávek je také známým hudebníkem – jeho jméno je spjato především s legendou tzv. nové vlny, se skupinou Abraxas. A do třetice – bratrancem Petra Jandy je známý hudebník Luboš Andršt.