Už za několik týdnů bude mít premiéru nový film uznávaného režiséra Christophera Nolana – po snímcích Interstellar, Počátek, Temný rytíř, Tenet nebo Dunkerk se předmětem Nolanova zájmu stala postava Roberta Oppenheimera, vědce, který je světu znám jako „otec atomové bomby“. Do hlavní role obsadil Cilliana Murphyho, snímek bude divácky náročný v mnoha ohledech – například už svojí stopáží přesahující 3 hodiny.
Znáte skutečný životopis Roberta Oppenheimera?
Narodil se 22. dubna roku 1904 ve Spojených státech, kam odešli jeho rodiče z rodného Německa v roce 1888. Oppenheimer vyrůstal v bohatém a kultivovaném prostředí, kde se rozvíjel jeho zájem o literaturu a vědu. Psal básně, věnoval se filozofii, ovládal několik jazyků.
Vzdělání? Oppenheimer vystudoval chemii a fyziku na Harvardu, poté se přestěhoval do Evropy, kde studoval na nejvýznamnějších vědeckých institucích té doby, včetně Cambridgeské a Göttingenské univerzity. V této době platil za jednoho z průkopníků myšlenky tzv. kvantové mechaniky.
Z této doby pocházejí jeho vědecké objevy, včetně toho, který je nyní znám jako Oppenheimerův paradox. Tento paradox se týká chování neutronových hvězd a předpokládá, že pokud by neutronová hvězda měla dostatečnou hmotnost, mohla by se zhroutit do bodu, který by měl nekonečnou hustotu – což předznamenalo myšlenku černých děr, ještě předtím než byly formálně teoretizovány.
Po návratu do Spojených států v roce 1929 se budoucí „otec atomové bomby“ stal profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde strávil většinu své kariéry před druhou světovou válkou.
Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů
Během druhé světové války byl Robert Oppenheimer od roku 1942 členem týmu, který měl Spojencům zajistit atomovou bombu dříve, než ji vyrobí nacistické Německo. Projekt Manhattan sestával z nejlepších amerických a evropských vědců, kteří byli v té době k dispozici. Oppenheimer zastával post vedoucího výzkumu.
Americká atomová bomba byla poprvé úspěšně otestována 16. července roku 1945 při testu zvaném Trinity v poušti White Sands v Novém Mexiku. Síla výbuchu překvapila i samotného Oppenheimera – původní kalkulace počítaly, že bude stačit odpálit bombu do 70 km od civilní zástavby, čísla byla ovšem hrubě podhodnocena. Výbuch byl totiž natolik mohutný, že tlaková vlna vytloukla okna ještě u budov vzdálených přes 150 kilometrů. Oppenheimer, muž s hlubokým zájmem o východní nauky, výsledek ohodnotil citátem z Bhagavadgíty: Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů.
Možná v ten okamžik ani netušil, jak blízko je pravdy – už 6. a 9. srpna vymazaly jím zkonstruované jaderné bomby Fat Man a Little Boy z povrchu Země japonská města Hirošimu a Nagasaki.
Život po válce? Sláva, uznání i obvinění ze špionáže pro Stalina
Po válce byl Oppenheimer jmenován do nově vytvořené Americké komise pro atomovou energii, která byla zodpovědná za civilní a vojenské využití atomové energie. Stal se hlasitým zastáncem mezinárodní kontroly atomové energie – jeho hlas ale nebyl v Americe té doby vyslyšen, studená válka totiž právě začínala…
Ve stejné době se Robert Oppenheimer stal politicky nespolehlivým kvůli svým levicovým politickým názorům a údajným spojením s komunisty. V éře mccarthismu byl obviněn z bezpečnostních rizik, dokonce byl vyšetřováni pro údajnou špionáž pro Sovětský svaz. Mít levicové názory znamenalo ve Spojených státech té doby mít velké problémy. K Oppenheimerově společenské rehabilitaci došlo až za prezidenta J. F. Kennedyho.
Robert Oppenheimer, jeden z největších vědců 20. století a klíčová postava vývoje první atomové bomby, zemřel na rakovinu hrtanu 18. února roku 1967.