Na rozdíl od Spojených států amerických a Evropy je Japonsko zemí, kde v době po druhé světové válce dochází k politickým atentátům jen velmi výjimečně. Všichni známe okolnosti atentátů na JFK, Ronalda Reagana nebo papeže Jana Pavla II. a dalších. V Japonsku byl ve stejné době obětí atentátu jen Inedžiró Asanuma, předseda Socialistické strany Japonska, v roce 1960.
K dalšímu atentátu na politika došlo v zemi vycházejícího slunce až nyní – 8. července 2022 zaútočil na japonského expremiéra Šinzó Abe ve městě Nara podomácku vyrobenou střelnou zbraní muž nespokojený s jeho politickým programem.
Šinzó Abe, který na předvolebním mítinku podporoval kandidáty Liberálně demokratické strany do senátu, byl zasažen do hrudníku a krku, během transportu do nemocnice pak zkolaboval a byl prohlášen za mrtvého.
Atentátník? Podle japonské policie za útokem stojí Tecuja Jamagami, bývalý příslušník japonských ozbrojených sil. Na expremiéra zaútočil zezadu, podle svědků se ozvaly dva výstřely.
Šinzó Abe, osobní a politický životopis
Šinzó Abe se narodil 21. září 1954 v Tokiu v rodině, kde se politická kariéra dědila. Významným politikem jeho dědeček Nobusuke Kiši. Ten byl v době druhé světové války úředním správcem Japonci okupovaného Mandžuska a ministrem ve válečné vládě. A přestože byl po jejím skončení vyšetřován pro válečné zločiny, jeho politická kariéra tím ale neskončila. Naopak – na konci padesátých let byl japonským premiérem. Osm let byl japonským premiérem také Kišiho bratr Eisaku Sató.
Šinzó Abe měl ve své politické kariéře tedy rozhodně na koho navazovat. A navázal velmi úspěšně – během svého působení v nejvyšších vládních funkcích se stal nejdéle sloužícím japonským předsedou vlády. Na svoji funkci rezignoval v roce 2020 ze zdravotních důvodů. Ve funkci premiéra působil hned dvakrát – poprvé mezi lety 2006-2007, kdy na premiérský post nastoupil jako vůbec nejmladší japonský předseda vlády v historii, podruhé v roce 2012.