Sv. Jiří (Georgius), voják a světec, s nímž je pevně svázána legenda o boji s drakem, přichází podle tradice na svět někdy po polovině 3. století našeho letopočtu jako potomek šlechtického rodu v anatolské Kappadokii (snad ve městě Kayseri).
Když umírá, zavražděn pohany, Jiřímu otec, odchází Jiří s matkou do její rodné vlasti, do Palestiny, kde pak žije ve městě Lydda (též Diospoli, dnešní Lod, nalézající se mezi Tel Avivem a Jeruzalémem).
Ve svém novém domově si Jiří vede zdárně jako voják – je statečný a silný, brzy se stává plukovníkem římské armády: přitom všem je věřícím křesťanem.
Se svojí vírou se sv. Jiří netají – prý dokonce přizná svoji oddanost křesťanství i před samotným císařem Diokleciánem, známým pronásledovatelem křesťanů. Císaře Jiřího přiznání rozzuří – pak následuje krutý trest: Jiří je odsouzen jako vlastizrádce k trestu smrti, před popravou má přitom být co nejvíce mučen – jak císař rozkáže, tak to i je: podle legendy je Jiřímu na krk zavěšen těžký kámen, jeho tělo je drásáno kolem s hřeby, a teprve když z něj visí cáry kůže a masa, je Jiří, podle tradice 23. dubna roku 303, sťat.
S osobou sv. Jiřího je spojeno množství legend, z nichž ta patrně nejznámější vypráví o jeho souboji s drakem – tato legenda vypráví o tom, jak Jiří zbaví občany lybijské Silené draka. Ten žije nedaleko města v močále (či v jezeře) a otravuje vzduch ve městě svým dechem. Aby nestvůra nechala město na pokoji, musí jí občané Silené obětovat – nejprve dvě ovce každý den a později pak dvě děti, určené losem. Nakonec padne los na princeznu Cleolindu, dceru krále Silené – když pak jde princezna ve svatebním šatu vstříc jisté smrti, potká ji Jiří, který jí slíbí, že ji z moci Ježíše Krista zachrání: probodne draka svým kopím, zraní ho a pak ho odvede do města, kde ho zabije – na znamení díků se pak nechá patnáct tisíc občanů Silené Jiřím pokřtít.
Kult sv. Jiří je dodnes velice rozšířen ve východním křesťanství, sv. Jiří je patronem vojáků (prý se zjevil křižáckým vojskům před porážkou Saracénů v roce 1098), též zbrojířů, řezníků, sedlářů, ale i skautů. Zároveň je Jiří patronem Anglie, Řecka, Portugalska atd.
V českých zemích je sv. Jiří mimořádně oblíbený světec – je mu zasvěceno mnoho kostelů i kostelíků po celé zemi, je třeba zmínit zejména druhou nejstarší křesťanskou svatyni na Pražském hradě, kostel sv. Jiří, založený již v roce 920 (po roce 973 přebudovaný na baziliku).
Atributy sv. Jiří jsou kopí a brnění, nejčastěji je pak zobrazován na koni, bojující s drakem, symbolem zla.
V českém kalendáři je sv. Jiří 24. dubna.