Zdena Salivarová, česká spisovatelka, překladatelka a nakladatelka, manželka spisovatele J. Škvoreckého (viz Škvorecký, Josef), přichází na svět 21. října roku 1933 v Praze.
V mládí Salivarová studuje dívčí reálné gymnázium E. Krásnohorské v Praze (maturuje v roce 1952), po maturitě se pak stává členkou souboru Československého státního souboru písní a tanců, kde jako zpěvačka působí do roku 1962.
V letech 161-62 Salivarová působí jako zpěvačka a herečka v pražském divadle Laterna Magika, v letech 1962-65 je pak členkou souboru divadla Paravan, zároveň působí ve vokálním Inkognito kvartetu.
V roce 1965 pak Salivarová začíná studovat dramaturgii na Filmové akademii múzických umění v Praze (studia končí v roce 1968).
V roce 1969 Salivarová opouští společně s se svým manželem Československu, když se během stipendijní cesty do Spojených států amerických rozhodnou zůstat v exilu v Kanadě.
V roce 1971 pak Salivarová se Škvoreckým zakládají v kanadském Torontu nakladatelství Sexty-Eight Publishers, kde pak vydávají především českou a slovenskou exilovou a samizdatovou literaturu.
Jako literátka Salivarová debutuje v roce 1968 povídkovým souborem „Pánská jízda“, kde humorně skeptickým tónem popisuje střet mužského a ženského vidění světa, typ nonkonformní, vnitřně silné a opravdové ženy, střetnuvší se s ideologickým, totalitním režimem pak vystupuje v jejím románu „Honzlová“ (Toronto 1972, Československo 1990), podobně laděný je i soubor povídek „Nebe, peklo, ráj“ (1991).
Obraz několika generací českého exilu pak Salivarová podává v románu s četnými autobiografickými prvky „Hnůj země“ (1994).
Historii nakladatelství Sixty-Eight Publishers Salivarová líčí (knihu píše společně s manželem) v knize „Samožerbuch“ (Toronto 1977, Českoslovenso 1991).
Kromě vlastní literární tvorby Salivarová i překládá, a to zejména díla autorů z frankofonní oblasti.
Zdena Salivarová žije se svým manželem v kanadském Torontu.