Josef Škvorecký: Autor Zbabělců

Josef Škvorecký, český spisovatel, překladatel a vydavatel (po roce 1968) české a slovenské exilové prózy v kanadském Torontu, přichází na svět 27. září roku 1924 v Náchodě v rodině bankovního úředníka.

V mládí Škvorecký studuje na gymnáziu v rodném Náchodě (maturuje v roce 1943), po maturitě je pak pracovně nasazen jako pomocný dělník.

Po skončení druhé světové války Josef Škvorecký začíná studovat na lékařské fakultě pražské Univerzity Karlovy (viz Karel IV. Lucemburský), v roce 1946, po skončení prvního semestru, pak přechází na téže vysoké škole na fakultu filosofickou (absolvuje v roce 1951) – po absolutoriu Josef Škvorecký krátce působí jako učitel na středních školách v pohraničí (vyučuje v Polici a Hořicích).

V roce 1953 Josef Škvorecký nastupuje do pražského SNKHLU (Státní nakladatelství krásné hudby, literatury a umění), kde pak od roku 1956 působí jako redaktor dvouměsíčníku Světová literatura, v roce 1958 je ale po vydání románu „Zbabělci“, díky kterému je vůči němu rozpoutána komunistickým režimem štvavá kampaň, nucen z tohoto místa odejít a nastupuje do nakladatelství Odeon.

V roce 1963 se pak Josef Škvorecký stává spisovatelem z povolání.

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 odjíždí Josef Škvorecký v roce 1969 na stipendijní pobyt do Spojených států amerických – do Československa se pak Škvorecký již nevrátí, zůstává v exilu v kanadském Torontu, kde na místní univerzitě vede kurzy českého divadla a filmu, angloamerické literatury a kreativního psaní. V roce 1975 je pak Škvorecký na torontské univerzitě jmenován řádným profesorem.

V roce 1971 Josef Škvorecký v Torontu zakládá (s manželkou Z. Salivarovou {viz Salivarová, Zdena}) nakladatelství Sixty-Eight Publishers, zaměřené především na vydávání české a slovenské exilové a samizdatové literatury.

Po listopadových událostech roku 1989 a obnovení demokratického zřízení v Československu se Josef Škvorecký často vrací do vlasti, kde jsou opět vydávána jeho díla.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Jakub Arbes. Mistr romaneta

Do světa literatury vstupuje Josef Škvorecký v polovině padesátých let 20. století, kdy časopisecky publikuje své překlady angloamerických autorů, Škvoreckého knižním debutem je pak román „Zbabělci“ (1958), odrážející životní pocity a prožitky mladé generace za druhé světové války na maloměstě – hlavním hrdinou je zde postava, jíž vtiskuje Škvorecký své vlastní, autobiografické prvky, postava Dannyho Smiřického. Přitom je třeba poznamenat, že chronologie vydávání Škvoreckého tvorby se neshoduje s chronologií jejího vzniku.

Postava Dannyho Smiřického je pak hlavní postavou i v dalších Škvoreckého románech a povídkách – setkáváme se s ní v románu „Prima sezóna“ (Toronto 1975, Československo 1990), kde Škvorecký popisuje život gymnaziálních studentů za okupace Československa na maloměstě, Danny Smiřický k nám promlouvá i z románu „Konec nylonového věku“ (1967), kde se Škvorecký vrací do poúnorových dní roku 1948, Danny Smiřický je i titulní postavou románu „Tankový prapor“ (Toronto 1971, Československo 1990), satirického pohledu na vojenský výcvik v Československu padesátých let 20. století. V románu „Příběh inženýra lidských duší“ (Toronto 1977, Československo 1992) je pak zachycen Dannyho (Škvoreckého) život od mládí až po dobu exilu.

Na invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 Josef Škvorecký reaguje románem „Mirákl“ (Toronto 1972, Československo 1991).

V románu „Lvíče“ (1969) Josef Škvorecký zobrazuje český (pražský) kulturní život v uvolněném ovzduší druhé poloviny šedesátých let 20. století.

Ve své tvorbě věnuje Josef Škvorecký velký prostor detektivnímu žánru, je autorem souborů detektivních povídek „Smutek poručíka Borůvky“ (1966) a „Hříchy pro pátera Knoxe“ (Toronto 1973, Československo 1991), postava poručíka Borůvky se pak objevuje i v románech „Konec poručíka Borůvky“ (Toronto 1981, Československo 1992) a „Návrat poručíka Borůvky“ (Toronto 1981, Československo 1992). Známý je též Škvoreckého teoretický „návod“ na psaní detektivního žánru, nazvaný „Nápady čtenáře detektivek“ (1965).

PŘEČTĚTE SI TAKÉ  Catullus. První římský básník-lyrik

Mnoho Škoreckého próz je zfilmováno, např. „Tankový prapor“ (1991), z televizních adaptací Škvoreckého prací lze pak jmenovat např. seriály „Prima sezóna“ či „Hříchy pro pátera Knoxe“.

Josef Škvorecký zemřel 3.1.2012.