Zemřela Věra Chytilová, průkopnice ženské filmové režie

Věra Chytilová se narodila 2. února 1929 v Ostravě a zemřela 12. března 2014 v Praze. Byla významná filmová režisérka a pedagožka FAMU. Jejím typickým znakem filmů byly dlouhé improvizované dialogy neherců, absurdní humor, zobrazení milostného poblouznění a přirozené lidskosti.

V roce 2000 získala Věra Chytilová cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

Prvním mužem Věry Chytilové byl fotograf Karel Ludwig, druhým pak kameraman Jaroslav Kučera, s kterým má dceru Terezu Kučerovou (výtvarnici, animátorku a herečku) a syna Štěpána Kučeru (kameramana).

Věra Chytilová studovala dva roky architekturu v Brně, dále pracovala jako kreslička, laborantka, manekýnka. Před kamerou se objevila v malé roličce ve filmu Císařův pekař a pekařův císař. Věra Chytilová začínala na Barrandově jako klapka, poté se vypracovala na pomocnou režisérku.

Vystudovala FAMU v ročníku Otakara Vávry obor filmová režie (1957 – 1962), na který byla přijata jako jediná žena. V srpnu 1968 odmítla emigrovat do Francie, stB se ji několikrát neúspěšně pokoušela přimět ke spolupráci. Po roce 1989 začala Věra Chytilová učit na FAMU, od roku 2003 byla profesorkou a v roce 2005 se stala vedoucí katedry režie, kde působila jako pedagog.

Až do poloviny 70. letech 20. století byly ústředními postavami jejích filmů ženy, kde se Věra Chytilová snažila zachytit obecná témata, nerozlišovala, co se má týkat mužů a co žen (snímky Pytel blech nebo Strop).

Kromě klasické filmové tvorby se Věra Chytilová věnovala i dokumentaristice. Ukazovala zde nerovné postavení žen v ČR, jejich malé zastoupení v politice, domácí násilí a vleklé soudní spory o děti.

Proslavila se snímky jako Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, Dědictví aneb Kurvahošigutntág, Kopytem sem, kopytem tam nebo Šašek a královna.

Věra Chytilová zemřela v Praze 12. března 2014 ve věku 85 let.