Miloš Kopecký. Jedna z největších osobností českého herectví 20. století, ale také člověk, které celý život provázel přízrak maniodepresivní psychózy.
Narodil se 22. srpna roku 1922 v Praze v rodině Kožešníka Vladimíra Kopeckého, jeho maminkou byla kloboučnice Marta Grimmová, bývalá modelka. A Židovka.
Její osud se naplnil za okupace. Stejně jako ostatní Židé i ona musela nosit žlutou Davidovu hvězdu, nakonec byla internována v roce 1941 v Terezíně, odkud pak putovala poté, co se s ní Vladimír Kopecký ze strachu před ztrátou živnosti rozvedl, do Osvětimi. Tady zemřela.
Miloš Kopecký, který sám strávil coby poloviční Žid poslední rok války v pracovním táboře v Bystřici u Benešova, se se ztrátou milované maminky nikdy nevyrovnal. Maniodepresivní psychóza, kterou trpěl, měla tak dostatek potravy pro to, aby jej mohla zvnitřku rozežírat.
Po skončení druhé světové války se Miloš Kopecký poprvé dostal k divadlu – v Divadle Větrník obsluhoval oponu. Brzy se ale dostal i na pódium, kde dostával stále významnější role, v roce 1947 se pak objevil poprvé ve filmu – byl jím Jan Roháč z Dubé. Poté se Miloš Kopecký na filmovém plátně ukázal ještě v pětasedmdesáti případech.
Ve Větrníku našel Miloš Kopecký, známý jako šarmantní svůdce žen, také svoji první manželku, herečku Stellu Zázvorkovou. V roce 1946 se jim narodila dcera Jana (spáchala jako patnáctiletá sebevraždu), manželství ale trvalo krátce. Po roce bylo rozvedeno.
Z Divadla Větrník odešel Miloš Kopecký do nově se rodícího Divadla satiry, odkud vedly jeho herecké kroky do Národního divadla, odkud musel kvůli opileckému prohřešku odejít, aby se stal členem souboru Realistického divadla. Tohle všechno Miloš Kopecký stihl do roku 1948. Málo toho není, že?
Po vojně (1949) prošel Miloš Kopecký opět několika soubory, nakonec zakotvil v Divadle ABC, které vedl Jan Werich. Do tohoto období také spadá jeho druhé (a opět krátké) manželství. Jeho druhou ženou byla řidička tramvaje Kateřina Soukupová.
V roce 1964, po odchodu z Divadla ABC a krátkém období působení „na volné noze“ se stal Miloš Kopecký členem souboru Hudebního divadla v Karlíně. Ve stejném roce se potřetí (a opět trvá manželský svazek jen velmi krátce) oženil s Janou Lichtenbergovou. O dva roky později si pak Miloš Kopecký vzal baletku Divadla ABC Janu Křečkovou, čtvrté manželství vydrželo až do jeho smrti, manželé společně vychovali dceru Barboru.
Divadelní i herecká kariéra Miloše Kopeckého rovná se především desítky a desítky komediálních rolí. Ty nejslavnější? Zlotřilý rádce ve filmové pohádce Pyšná princezna (1952), polní kurát Katz ve slavné adaptaci Osudů dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška (1956), Baron Prášil (1962), slávu mu přinesl i jeho Petr Vok ve filmu Svatby pana Voka z roku 1970 či film Limonádový Joe (1964).
Výrazné postavy ztvárnil i v muzikálu Noc na Karlštejně (1973) či ve slavné vodnické komedii Jak utopit doktora Mráčka (1974), nezapomenutelný je jako doktor Štrosmajer v televizním seriálu Nemocnice na kraji města. Posledním filmem, ve kterém si zahrál, byla hrabalovská adaptace Andělské oči (1994).
V polovině devadesátých let se zdravotní stav Miloše Kopeckého začal zhoršovat, ještě se zúčastnil natáčení seriálu televize Nova Hospoda, jeho postava ale byla nakonec vyškrtnuta. Geniální český herec přestal poznávat své okolí a byl hospitalizován v psychiatrické léčebně v Praze Bohnicích, kde také 16. února roku 1996 zemřel.