Emma, česká kněžna manželka českého knížete Boleslava II. Pobožného (viz Boleslav II. Pobožný), je jednou z nejzáhadnějších postav českých dějin – o jejím životě je toho známo velmi málo, neví se přesně nic ani o jejím datu narození ani o místě, odkud pochází.
Existují dvě teorie o jejím původu – první říká, že pochází z anglosaského prostředí, že je snad dokonce mladší sestrou manželky římského císaře Oty I., ta druhá pak jako jejího otce označuje burgundského krále Konráda – jako pravděpodobnější, a dnes nejpřijímanější, se jeví teorie druhá.
Emma je pravděpodobně až druhou manželkou Boleslavovou a matkou jeho mladších synů Václava, Jaromíra (viz Jaromír) a Oldřicha (viz Oldřich), matkou nejstaršího syna Boleslava II., Boleslava III. Ryšavého (viz Boleslav III. Ryšavý), nejspíše není – to by vysvětlovalo pozdější kruté chování Boleslava III. vůči mladším bratrům (Jaromíra nechá Boleslav III. vykastrovat a Oldřicha se chystá nechat, neúspěšně, zavraždit).
Po těchto krutostech, jež se udějí v roce 1001, tedy již po smrti manželově, je Emma se syny nucena odejít do exilu – odchází do Bavor, ke dvoru vévody Jindřicha. Tento exil je dnes často považován za důkaz Emmina burgundského původu – jako dcera burgundského krále Konráda by totiž byla sestrou Gisely, Jindřichovy matky…
Když se vévoda Jindřich stává králem Jindřichem II., osobně se Emminých synů Jaromíra a Oldřicha ujímá a v roce 1004 jim válečným tažením do českých zemí umožňuje návrat do rodné země a Jaromírovy pak nastoupení na český knížecí stolec.
Po záhadné Emmě se do dnešních časů zachovaly pouze dva přesvědčivé důkazy její existence – prvním je denár, který Emma patrně razí na Mělníce a který nese na své lícní straně nápis „EMMA REGINA„(tedy královna Emma, nikoliv, jako je u tehdy vládnoucích Přemyslovců zvykem kněžna Emma), a druhým je pak výpravný, skvostně zhotovený tzv. Wolfenbüttelský kodex, jež nechává na své náklady zhotovit a na jehož titulní straně je vypodobněna – samotný kodex pak obsahuje nádherně ilustrovanou svatováclavskou legendu mantovského biskupa Gumpolda.
Rok vzniku kodexu, tedy nejspíše rok 1006, je pak obvykle považován i za rok Emminy smrti.