Oldřich, český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1012-33 a pak krátce v roce 1034, přichází na svět někdy ve druhé polovině 10. století (někdy kolem roku 975) jako nejmladší syn Boleslava II. Pobožného (viz Boleslav II. Pobožný) a kněžny Emmy (viz Emma).
V mládí Oldřich dostává od svého otce v úděl Žatecko, v roce 1001 pak Oldřich společně s matkou a bratrem Jaromírem (viz Jaromír) prchá z Čech před starším bratrem Boleslavem III. Ryšavým (viz Boleslav III. Ryšavý), který se v mocenském boji o český knížecí stolec nerozpakuje dát příkaz k vraždě sourozenců – několik příštích let pak bratři s matkou žijí na dvoře bavorského vévody Jindřicha II.
Do Čech se Oldřich vrací v roce 1004, kdy se jeho bratr Jaromír stává českým knížetem, a vrací se na svůj Žatecký úděl.
V roce 1012 stojí Oldřich za převratem, při němž je kníže Jaromír svržen – na knížecí stolec pak usedá iniciátor převratu, Oldřich.
Jako český kníže si Oldřich počíná energicky, mimo jiné stojí za tzv. „druhým vyvražděním Vršovců“ v roce 1014, kdy se zbaví velké části opozice, doba jeho vlády je dobou, kdy je překonána krize české státnosti, jež má své kořeny za vlády jeho staršího bratra Boleslava III. – Oldřichovi se daří připojit k českým zemím některá dříve ztracená území (mimo jiné Moravu, kterou vojenským vpádem v roce 1019 odejme Polsku), značně nezávisle si počíná i co se týče politiky vůči římskoněmeckým panovníkům.
Tato nezávislost se mu nakonec stane osudnou – poté, co se Oldřich na počátku třicátých let 11. století odmítne podřídit moci římskoněmeckého císaře Konráda II. (odmítne se účastnit císařova tažení do Polska), je jím v roce 1033 zbaven moci a uvězněn – na český knížecí trůn je pak navrácen Jaromír, Oldřich je přinucen k životu v bavorském vyhnanství.
Na jaře roku 1034 je ale Oldřich císařem omilostněn a vrací se do Čech – tady pak nechá oslepit Jaromíra a vypudí ze země svého syna Břetislava (viz Břetislav I.), poté se na krátký čas ujímá vlády nad českými zeměmi.
Ještě je třeba zmínit, že (nejspíše) v roce 1032 je na Oldřichův popud založen Sázavský klášter, jehož prvním opatem se stává Oldřichův přítel sv. Prokop.
Zajímavý je Oldřichův život rodinný – kníže Oldřich je za svého života dvakrát ženatý, přičemž jméno jeho první ženy se nezachovalo. Oldřichovou druhou ženou je pak Božena, s níž se setkává na svém Žateckém údělu – k setkání podle tradice došlo v lese, kde prostá selka Božena prala prádlo.
Ze svazku s Boženou pak někdy v roce 1002 přichází na svět nemanželský syn Břetislav (pozdější kníže Břetislav I. ), svůj vztah s Boženou Oldřich legitimizuje sňatkem až po smrti své první ženy.
Kníže Oldřich umírá 9. listopadu roku 1034.