Artur London. Jeho cesta od nadšeného mladého revolucionáře, bojovníka ve španělské občanské válce a francouzském odboji až po vysokého komunistického funkcionáře nakonec skončila odsouzením na doživotí ve vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským v roce 1952.
Po Stalinově smrti byl propuštěn a zbaven všech obvinění, jeho důvěra v komunistickou ideologii ale byla nenávratně narušena. V roce 1963 emigroval do Francie, prošel hlubokým prozřením a ve svých knihách odhalil zrůdnost stalinistického režimu. Přečtěte si jeho životopis.
Artur London – životopis
Artur London se narodil 1. února 1915 v Ostravě v židovské rodině. Silné levicové smýšlení jej provázelo prakticky od dětství, už ve čtrnácti letech se stal členem komunistické mládeže – brzy na to byl poprvé uvězněn za své politické aktivity. V roce 1934 odešel do Moskvy, kde pracoval v mládežnické sekci Komunistické internacionály. Potkal tu i svoji životní lásku – francouzskou komunistku Lise Ricolovou. Vzali se v roce 1935, vychovali měli tři děti – dceru Françoise a syny Gérarda a Michela.
Artur London. Španělská občanská válka a druhá světová válka
V roce 1937 byli manželé Londonovi vysláni do Španělska, aby podpořili republikánské síly v občanské válce. Artur působil v bezpečnostních složkách a později ve štábu interbrigád. Po porážce republikánů uprchli manželé do Francie – tady se během druhé světové války zapojili do francouzského odboje. V roce 1942 byl Artur zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora Mauthausen, Lise byla uvězněna v Ravensbrücku. Oba přežili.
Poválečná kariéra a vzestup v politice
Po válce se Londonovi vrátili do Československa, kde Artur udělal rychlou kariéru v politice – stal se náměstkem ministra zahraničních věcí. Na této pozici měl na starosti kádrové oddělení, podílel se na formování zahraniční politiky země.
Zatčení a odsouzení ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským
V lednu 1951 byl Artur London, nejspíše kvůli svému židovskému původu, zatčen během vnitrostranických čistek zaměřených na údajné zrádce. Po měsících vazby a mučení byl donucen přiznat se k nepravdivým obviněním ze špionáže a titoismu. V listopadu 1952 byl v rámci Moskvou řízeném vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k doživotnímu vězení. Jeho manželka Lise, přesvědčená o jeho vině, požádala o rozvod. Po návštěvě manželka ve vězení nakonec ale toto své rozhodnutí změnila.
Artur London. Propuštění a exil ve Francii
Po smrti Klementa Gottwalda a Josifa Stalina a následném mírném uvolnění poměrů v tehdejším Československu byl Artur London v roce 1956 propuštěn, zbaven všech obvinění a plně rehabilitován. Komunistickému režimu už ale nikdy neuvěřil, v roce 1963 s rodinou nakonec odešel do Francie, kde se po zbytek života věnoval psaní a reflexi svých zkušeností.
Literární tvorba a filmová adaptace
Jeho umělecké tvorba stojí a padá s knihou, ve které popisuje svoji zkušenost s komunistickou mocí – v roce 1968 vydal spolu s manželkou knihu „L’Aveu“ (Doznání), která detailně popisuje jeho odsouzení a věznění v komunistických lágrech. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem a v roce 1970 byla zfilmována režisérem Costou-Gavrasem s Yvesem Montandem v hlavní roli.
Osobní život a rodina
Navzdory těžkým zkouškám osudu spolu Artur a Lise zůstali až do jeho smrti. Artur London zemřel 8. listopadu 1986 v Paříži ve věku 71 let. Jeho životní příběh je svědectvím o složitosti politických ideálů, osobní odvaze a tragédiích 20. století. Jeho biografie slouží jako memento pro budoucí generace o nebezpečích totalitních režimů.