Hérodotos (Herodotos), řecký historik, nazývaný „otec dějepisu“, autor patrně prvních univerzálních dějin světa, přichází na svět někdy kolem roku 484 před naším letopočtem v maloasijském Halikarnassu.
Jako mladý Hérodotos z Halikarnassu odchází do Athén, odkud se pak vypravuje na mnohé výpravy po celém tehdy známém světě – navštíví mimo jiné i Egypt či Babylónii na Středním východě. Zážitky z cest pak slouží Hérodotovi základ jeho nejslavnějšího (devítisvazkového) literárně-historického díla, nesoucího název „Historiés apodexis“ („Dějiny“, dílo je známé i jako „Múzy“) .
Toto dílo přitom sleduje tři hlavní, základní linie – jednou z nich Hérodotos popisuje růst perské moci na Středním východě, druhá zobrazuje historii řecko-perských válek, třetí pak nahlíží na stále více a více rostoucí kulturní a společenský rozpor mezi tehdejší Evropou, reprezentovanou Řeckem, a Asií, zosobněnou Perskou říší.
První čtyři knihy Hérodotových „Dějin“ jsou přitom věnovány historii civilizací Středního východu do roku 500 př. n. l., v dalších pěti se pak Hérodotos věnuje historii řecko-perských válek do roku 478 př. n. l.
Po literární a jazykové stránce Hérodotos navazuje na tradice řeckého archaického básnictví, v jeho díle je patrný vliv Homéra či Aischyla – jeho popisy geografických zvláštností popisovaných míst a výklad místních legend a bájí je věrohodný a přesný – nicméně, někdy Hérodotos mezi událostí skutečnou a mýtem či legendou nerozlišuje a staví je sobě na roveň, při přejímání zpráv bývá někdy značně nekritický, jeho výpověď tedy ztrácí zčásti svoji hodnotu.
Hérodotos, jeden z největších historiků antiky, nazývaný „otec dějepisu“, umírá někdy kolem roku 425 před naším letopočtem.